Zdravím vás všechny po téměř dvouměsíční odmlce, žiju✌ a jsem připravená dohnat všechny resty. :D Začneme tedy u listopadového deníčku, protože by byla škoda, aby tento měsíc nespatřil světlo tohoto blogu.😅 Předpitevka, pitvy, popitevka, vánoční Olomouc a první neúspěchy. Let's go!

V listopadu se nám stala jakási komplikace a to ta, že náš vyučující na anatomii dostal covid a bohužel ho to dost skolilo, a tak naše skupinka na celý listopad „osiřela“. Kdyby byla normální výuka, tak by to asi nebylo tak hrozné, ale zrovna nás čekal pitevní týden a popitevka, takže dozvědět se natvrdo den předem, že následující den bude popitevka, bylo moc fajn.👌 Těžko ale tuto situaci dávat někomu za vinu, za nemoc nikdo nemůže a pokusy o nahrazení výuky od vedení byly a za těch podmínek, jaké byly, si myslím, že se to nakonec vše vyřešilo dobře.👍

Na začátku listopadu jsme tedy začali předpitevkou a asi bych pro nezasvěcené měla vysvětlit, co to vlastně je. Předpitevka je zkoušení, které předchází pitevnímu týdnu, aby vás na tu pitevnu mohli pustit a měli jistotu, že budete vědět, co pitváte a kde se co cca nachází. Nejdřív dostanete/vyberete si regio (oblast), kterou budete pitvat, a z které vás bude čekat zkoušení na té předpitevce. Je to zkoušení pouze teoretické, takže by po vás nikdo neměl chtít nic poznat na preparátu. („neměl“😃, ale u nás jaksi chtěl) Stejně tak jste u většiny vyučujících zkoušeni jen na to svoje regio, ale někteří zkouší už na předpitevce všechna regia.👌 Chce se po vás, abyste teoreticky ovládali v tom svém regiu kosti, svaly, klouby, ligamenta, nervy a cévy. U nás byla například senzitivní inervace a cévy absolutní must-have, ale záleží vyučující od vyučujícího.

I takhle můžou vypadat studijní materiály. Připomíná to spíš mapu metra😅, ale je to naprosto geniální, na Memorix já nedám dopustit.🙏

Já nemít ten ipad, tak bych asi jinak pokreslila miliony papírů, největší pomocník při učení!

A když zvládnete předpitevku, tak hurá na pitevnu!😅 Základem vaší výbavy bude pitevní sada, pokud váháte, kterou pořídit, tak já měla tuto a byla jsem s ní naprosto spokojená, úplně stačí. U nás v Olomouci se pitvá 2,5 hodiny od pondělí do pátku jeden týden v ZS a druhý týden v LS a v těchto týdnech veškerá ostatní výuka odpadá. A já si myslím, že je to geniální a jsem za tento systém moc ráda. Celý ročník byl rozdělen na čtvrtiny a na pitevnu se chodilo v časech: 7:00, 9:30, 13:00 a 16:30. Co jsem si samozřejmě vybrala já😂 od 7:00, ano, tleskám si, nejlepší nápad! Na jednu stranu, máte to hned za sebou a pak máte zbytek dne volno čas na učení. Ale to vstávání v 5:30, to nebylo dobré.😂 Takže pokud si můžete vybrat, za mě nejlepší čas od 9:30, vyspíte se a od 12 jste free. A jak jsem vnímala pitvy? Slibuju, že nebudu tolik zacházet do detailů😅. První den dobrý, to mě to i bavilo, ale od druhého dne to bylo spíš takové plácání ve vodě, každým dnem jsme dělali méně, protože jsme nevěděli, co už můžeme odpreparovat a co ještě ne. A za další, naživo to vypadá trochu jinak než na obrázku v Čihákovi. Úplně mě ty pitvy neučarovaly, v noci se mi zdálo o tom, co jsem ten den viděla a dělala a musím říct, že už se mi teda zdály v životě hezčí sny.😅 Na druhou stranu - pozitiva pitevního týdne: Utužili jsme vztahy v našem anatomickém kroužku, ramus nepodstatnus navždy v mém srdci. ♥ A zadruhé jsem ráda, že máme tu možnost vidět vše naživo ještě takhle při studiu, v některých státech jsou pitevny zakázány a já bych teda nechtěla jít k doktorovi, který uvidí můj plexus brachialis až na sále a stanu se pro něj pokusným králíkem. Takže díky a respekt všem dárcům těl, protože díky nim se naše vzdělávání posouvá na úplně jiný level.

Po pitevním týdnu následuje popitevní zkoušení. Velký strašák, který mi dlouho nedal spát, a říkala jsem si, že jestli zvládnu tohle, tak už asi všechno. Na popitevce jste zkoušeni už na všechna regia všichni bez rozdílu. Každý zkoušející ale zkouší jinak, někdo vám dá popsat úlomky kostí, někdo vám dá rychlou tahačku nad stolem (zkoušející vytáhne náhodně nerv/cévu/sval a řekni, co to je), někdo vám dá teoretický test a někdo si na vás přichystá všechno z výše zmíněného. Předpokládá se, že na popitevku se pilně připravujete již v průběhu pitevního týdne a během následujícího týdne si to hezky odškrtnete. Někteří borci šli na popitevku už ve čtvrtek nebo v pátek v pitevním týdnu.💪 To nebyl můj případ.😂 Naše osiřelá skupinka do poslední chvíle nevěděla, kdy a jak nás to čeká. Den předem jsme se to dozvěděli na 100 % - zítra nejdřív test a potom rychlá tahačka na pitevně. 3, 2, 1...stres na plné obrátky.😬 Tak nějak jsme s tou popitevkou všichni spíše počítali a předešlé týdny se učili, ale dokud nemáte přesně daný deadline, tak jste tak nějak v pohodě a ani vás nestresuje, že něco sem tam odložíte nebo se to nenaučíte na 100 %. Ale těch 24 hodin před popitevkou bylo hrozných, to jsem neměla vůbec chuť k jídlu, usnout jsem nemohla, brečela jsem a při každé pauze si připadala provinile, že se neučím. A taky mi vůbec nepřidalo porovnávání se s ostatními, ač nechcete, stejně se vás někdo zeptá, jak na tom jste a vzápětí začne mluvit, jak na tom je on a vy začnete panikařit, že to neumíte ani z poloviny jako ten daný člověk a že teda nemáte šanci to zvládnout. 

A pak nastal ten den D a jako první nás čekal test alá zápočťák, co se píše na konci LS. Rozdali nám to a já myslela, že se tam začnu smát, všechny ty hodiny a hodiny učení se zdály být k ničemu, vůbec jsem si s tím testem nevěděla rady, věděla jsem pouhé 2 otázky z 20 a ve zbytku jsem naprosto tápala. Říkala jsem si, že já na to tady prostě nemám, že to nikdy nedám a že jak skončí tento týden, tak půjdu někam do kanceláře oznámit, že končím. Jak jsme test odevzdali, tak jsme se začali snad všichni smát, co to jako bylo?! A než přišla na řadu tahačka na pitevně, tak jsme si navzájem postěžovali, jak si každý z nás připadá jako nejhloupější student na této škole a že to tempo nedáváme a pak jsme se zase smáli a uklidňovali se, že si tak asi připadáme všichni. A když už jsme byli na pitevně a každou chvílí na nás měla přijít řada, tak jsme neřešili větve femorálky, ale povídali si o Vánocích a o tom, jaké chceme komu dát vánoční dárky. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. A pak už ani nevím jak, ale nějak jsme tím všichni proběhli a sice s odřenýma ušima, ale máme to!!😁🎉 Byly to ale silné emoce, z totálního dna postupně během dne člověk došel ke smíření a nakonec až k pocitu, že asi není tak hloupý, jak si myslel. Byl to hodně intenzivní zážitek a taky velký teambuilding.😅 Musím říct, že zatím mi ta medicína hodně připomíná reality show „Kdo přežije“.😂👌

Co si nenakreslím, to neumím. Občas teda ani to není záruka.😅

V euforii ze splněné popitevky jsme to šly s holkami oslavit na náměstí na punč a konečně jsem si zaslouženě mohla vychutnat přenádhernou vánoční Olomouc a na chvíli si odpočinout. Byl to krásný večer a ty svoje myšlenky na odchod ze školy jsem rychle vzala zpět.

Konečně znám i jinou část Olomouce, než jen fakultu, koleje a nádraží.

A jak už tomu tak bývá na medicíně, po každé hezké chvíli přijde zase nějaká facka, která člověka zase srazí. Tentokrát to byl druhý zápočťák z biologie, který jsem zase nenapsala. Zase. Ale říkala jsem si, že to nevadí, že si to holt opravím a napodruhé už to určitě zvládnu. Nedovolila jsem si z toho být smutná, tenkrát jsem to viděla jako dobrý přístup, že kdybych z toho brečela, tak by to byl projev slabosti. Neřešila jsem to, prostě jsem jela dál. To jsem ovšem netušila, že v prosinci budou následovat další události a jeden zlomový okamžik, který vše změní. Ale o tom až v dalším deníčku.

Jak bych jen shrnula listopad, přežila jsem.😂 Sice to občas se mnou bylo hodně nahnuté, ale stále jsem tady.💪 Myslím, že jsem to zvládla hlavně díky skvělým kamarádům a jejich podpoře a i když to opakuju v každém příspěvku, tak to stejně nedokáže vyjádřit mou vděčnost za jejich slova a činy. ♥

A na závěr taková vtipná věc a možná jedna z mých guilty pleasures. Ač by to do mě asi nikdo na první pohled neřekl, tak docela dost ujíždím na poslouchání electro music, dance a takové té „hudbě“, která má k opravdové hudbě dost daleko, protože se tam opakuje jeden jediný rytmus, ale hlavně tam jsou basy. (Na druhou stranu ale dokážu ocenit i kvalitní vážnou hudbu nebo hraní si se slovy - viz Michal Horák nebo Pavel Čadek #cellofolk😎) Nicméně blížící se popitevka udělala své, a tak mi i electro začalo připadat málo, tak jsem se tak nějak dostala k německému, polskému a ruskému rapu.🙈😂😂 Vysvětlení: popitevka, víc už dodávat nemusím.