Rok se s rokem sešel a já už mám za sebou druhák na medicíně a směle mířím po prázdninách do třeťáku. Kam se ten čas poděl, živě si pamatuji, jak jsem na tento blog psala články o maturitě, autoškole a najednou už mám za sebou 1/3 medicíny. 

Pokud tu mám nějaké budoucí druháčky, tak tento článek je přesně pro vás.😁 Zimní semestr jsem vám shrnula zde a dnes se budu věnovat letnímu semestru. Dozvíte se zde, jak probíhá výuka jednotlivých předmětů, do kterých učebnic se vyplatí investovat a do kterých naopak ne a v závěru vám popíšu průběh zkoušek a jak se na ně připravit. Tak jdeme na to. 😀

Fyziologie

Výuka probíhá obdobně jako v zs, přednášky a cvika, na kterých si ze začátku budete zkoušet brát krev, určovat si svoji krevní skupinu, zkoušet různé hematologické testy,... Bude to zase o trochu víc zajímavější než v zs.😀 Za celý semestr jsme psali 2 průběžné testy, které jsou principiálně hodně podobné těm v zs až na to, že ten poslední je na látku z celého roku. Je fajn těmto testům věnovat nějakou přípravu (hodí se vám to ke zkoušce, když už si pomalu začnete procházet jednotlivá témata). V zimáku nevadilo, když jste test napsali na F, tak tomu už ale není v letňáku, pokud se vám nějaký test nepovede, musíte psát na konci semestru test z celého roku (nebo to bylo zkoušení, teď už si nejsem jistá😅). Každopádně není potřeba se toho bát, myslím, že se oba dva testy dají napsat, co si pamatuju, tak z naší skupinky na fyziologii jsme to všichni splnili. Co se týká přednášek, tak s odstupem času můžu říct, že bych na ně spíš doporučila chodit. Já jsem chodila tak půl na půl a moc mi ty přednášky v průběhu semestru nedávaly smysl, ale potom když jsem se učila na zkoušku, tak mi moje náčrtky a poznámky z přednášek moc pomohly a najednou mi to začalo do sebe všechno zapadat. A taky se vyplatí na přednášky chodit z toho důvodu, že pan docent se u zkoušky ptá na věci, co řekl na přednáškách.

Z čeho se připravovat na průběžné testy a na samotnou zkoušku? Je fajn chodit na přednášky a dělat si tam poznámky, potom bych hodně doporučila vypracky, které kolovaly celým ročníkem. Je víc typů vypracek, já jsem se učila z těch slovenských a moc se mi líbily😁, věřím, že budou kolovat určitě i mezi vámi. Nejdřív jsem si zkoušela vypracovávat svoje vlastní otázky z Kittnara a z přednášek, ale pak jsem to vzdala, protože jednak to zabralo moc času a taky Kittnar moc nekoresponduje se strukturou našich otázek, takže u jedné otázky bylo potřeba brát informace třeba z 5 kapitol a to mě velice rychle přestalo bavit. Nicméně co je dobře zpracované v Kittnarovi, tak jsou to ledviny.😁 Četla jsem si je tam a celkem se mi to líbilo, že to bylo i pochopitelně napsané. K ledvinám rozhodně ještě doporučuju NINJANERDA!! Nejlepší učitel na světě!! Jasně, zabere to čas, všechna ta videa zhlédnout, ale stojí to za to! Já bych bez něj tu fyziologii nezvládla, on to tak hezky a pochopitelně vysvětluje! Pak jsem od Ninjanerda viděla videa na synapse, srdeční cyklus, bazální ganglia a limbický systém a to mi taky moc pomohlo!😁 Dalším velkým tématem ve fyziologii je CNS a pokud jste v prváku nebo teprve půjdete do prváku, nepodceňte to cns v anatomii, hlavně ho nevynechávejte! Ve fyziole vás totiž čeká cns znovu a pokud to uvidíte ve druháku poprvé, tak si celkem máknete. Každopádně odkud se to cns učit, já bych doporučila prezentace na cns z přednášek, co jsou na moodlu, je tam přesně to, co chtějí slyšet u zkoušky, takže nemusíte řešit dilema, jak moc dopodrobna se něco učit, máte tam jasně dáno, co chtějí slyšet a co ne. V těch slovenských vyprackách mi přišlo to cns trochu složitější a obsáhlejší. Jen pro představu, z čeho jsem se na zkoušku učila já: ze slovenských vypracek vše kromě cns, to jsem se učila z prezentací z přednášek, k ledvinám jsem koukala ještě na Ninjanerda a když mi nebylo něco jasné, tak do Kittnara nebo na wikiskripta. Učila jsem se zhruba 2 měsíce s tím, že ten první měsíc to bylo hodně lážo plážo😅(opravdu hodně pozvolné tempo, některé dny jsem na to třeba vůbec nekoukla), ten druhý měsíc už jsem trochu přidala, jak se to blížilo, ale pořád jsem k tomu chodila do školy, tak to nebylo ono. Posledních 14 dní učení už jsem neměla žádnou výuku, tak to jsem jela na max.

A jak probíhá samotná zkouška z fyziologie? Vždy se začíná v 8 ráno, doporučuju ale přijít před ústav fyziologie už třeba na půl, abyste šli na řadu co nejdříve a nemuseli se tam moc dlouho stresovat.😅 Potom si naberou třeba prvních 8 lidí dovnitř, jdete si tahat 2 otázky (každou zvlášť, nejsou to už předpřipravené dvojkombinace) a pak si jdete psát potítko. Můžete si s sebou vzít pití, což doporučuju😂, já tam seděla asi 2 hodiny na potítku a voda se hodila! No a potom už jdete ke zkoušení, buď vás bude zkoušet pan docent nebo paní doktorka, oba dva přednášeli, tak odtamtud je můžete znát.😅 Já byla u paní doktorky, vytáhla jsem si sympatikus a hormony dřeně nadledvin, takže otázky, které se celkem prolínaly.😅 Nejdřív jsem se toho sympatiku zhrozila, když jsem si ho vytáhla, ale nakonec to dopadlo dobře.😀 Na potítku jsem si rozvzpomněla a když mi tam něco chybělo, tak mě zkoušející hezky navedla, za mě to byla ve finále příjemná zkouška.😀  Když se na to učení nevykašlete, učíte se stylem, abyste tomu porozuměli a pochopili, z jakého důvodu se co děje a ne jen se to slepě naučili nazpaměť, tak si myslím, že u zkoušky nebudete mít problém!💪 Mně se upřímně fyziologie učila o dost lépe než anatomie.😅 Tady už si člověk mohl spoustu věcí propojovat a něco domyslet, nebyla to jen miliarda latinských pojmů, které se musíte naučit nazpaměť. (jasně, i v té anatomii se dá spousta věcí odvodit a domyslet, ale tam mi to moc nešlo😂)

Spousta z vás se mě ptala, jestli se vyplatí pořizovat si Kittnara. Doporučila bych, abyste si ho nejdřív půjčili v knihovně, v zimáku si ho otestovali a pokud vám vyhovuje, tak bych do něj na letňák šla, ale rozhodně to není must-have do druháku, obejdete se i bez něj.

Atlas fyziologie člověka jsem dohromady za celý rok otevřela asi tak 2x, takže moc u mě využití nenašel.😅

Základní výkony ve zdravotnictví 2

Upřímně, tohle byl předmět, který vyučující nejvíc hrotili z celého letňáku.😅 Celý ls jsem měla pocit, že se po nás nikde zas tak moc nechce (divné, že ano) kromě zvz.😀 Každé cviko hezky seřadit do řady, každý otázku/praktický úkol a běda ti, jestli to nebudeš umět, dostaneš mínusko! Na druhou stranu, myslím, že se tenhle bič opravdu vyplatil, na zkoušku už jsem se pak nemusela skoro učit, jen jsem to v rychlosti zopakovala. Ještě nemůžu říct, jak bych tento předmět zhodnotila s ohledem na praxe, protože ty mě ještě čekají, každopádně mě tenhle předmět bavil, dělali jsme samé praktické věci, v letňáku jsme pokročili ke katetrům, odběrům krve, infuzím, pžk... Pro mě to bylo všechno hodně zajímavé a i mě bavilo se na to učit. Taky se mi líbilo, jakým stylem probíhala výuka, že jsme se učili pracovat jako tým, všechno jsme opakovali, aby se nám to do hlavy napevno vtisklo, mohli jsme se na cokoliv, co nám nebylo jasné, zeptat.

Pro zápočet bylo nutné mít splněné všechny průběžné testy (všechny se psali online, bylo na ně myslím 5 pokusů a celkem se to dalo😀jen si dejte pozor, abyste je vždy stihli včas odevzdat!), potom bylo třeba napsat závěrečný zápočtový test z témat z celého roku, kde si taky dejte pozor na odevzdání (u nás to byl konec května), protože když ho včas nesplníte, tak si u zkoušky budete tahat 2 výkony místo 1.

Na samotnou zkoušku jsem se učila z prezentací a dala jsem si na to 3 dny, to bylo úplně v pohodě, dalo se k tomu stíhat i něco jiného, takže 3 dny takový ideál. Na zkoušce si taháte jednu otázku (buď z okruhu A nebo B, to dopředu nevíte, ale je to kvůli tomu, že jste na zkoušení v místnosti 2, tak abyste neměli stejný nebo hodně podobný výkon). Dopředu si ve stagu u zápisu na termín můžete vybrat, ke které zkoušející chcete jít. Je to úplně jedno, ani nezáleží na tom, kdo vás učil přes rok, můžete si zvolit koho chcete. Já si zvolila tu zkoušející, která mě učila přes rok, protože jsem na ni byla zvyklá, ale obě dvě jsou u zkoušky v pohodě a pokud neuděláte nějakou mega hrubku, že byste něco znesterilnili, nebo zapomněli dát proplach, tak vám to dají. Není se čeho bát.😀 A obzvlášť pokud jste se poctivě připravovali na hodiny i přes rok, tak ta zkouška pro vás bude za odměnu.

Klinická propedeutika

Každý týden vás bude čekat ve středu ráno jeden povinný seminář s kliniky, na který navazuje přednáška z anatomie. Ano, slyšíte správně, anatomie. Je to povinné, ale docházku tam nikdo moc nehlídá. Každopádně ta první část, ta klinická za mě byla hodně dobrá, takže doporučuju na ni chodit, ta anatomická byla pro mě jedna velká nuda, jak už jste zjistili z mého blogu, já opravdu nepatřím mezi fanoušky anatomie.😆 

Další část výuky se skládá z tzv. „malého semináře“ + z praktické výuky na určité klinice. Na malém semináři se už dělá docházka, takže tam opravdu chodit musíte, ale je to jen třičtvrtě hodina a je to celkem zajímavé, takže v klidu. Po malém semináři se přemístíte na kliniku, kterou má každá skupinka jinde - učí se na kardiu, plicním, nefru, gastru, hemato-onko a snad jsem už na nic nezapomněla. To, jakou kliniku máte vy, zjistíte z rozvrhu, když si tam rozkliknete u propky okénko RA. Je fajn si podle kliniky vybírat rozvrh, nejvíc bych doporučila plicní a kardio.😀 Ale i na zbyktu klinik je ta výuka dobrá, každopádně jsme se shodli, že tyto dvě kliniky byly fakt hodně dobré. Já byla na plicním a moc se mi tam líbilo.😁 Bylo fajn, že jsme pořád poslouchali fonendoskopem a slyšeli všechny možné nálezy na plicích. No ehm, „slyšeli“😆, jak kdy bylo co slyšet. Bylo fajn se před každým cvikem aspoň trochu podívat na téma, co se má zrovna probírat, protože pak aspoň nebyl člověk na cviku tak vedle a věděl, co má u pacientů vyšetřovat.

Už jsem trochu nakousla, že budete používat fonendoskop. Kdy, kde a jaký si pořídit? Někdo si pořizuje fonendoskop ještě před nástupem na medicínu, blbost!😂 Bohatě stačí si ho pořídit až na letní semestr ve druháku, tam teda už nejpozději, na první cviko na propce už ho musíte mít. Nejjednodušší je si ho objednat přes internet, já objednávala na stránce Alfarescue, ale můžu doporučit určitě i Infinite medstyle. Další věc, není nutnost kupovat ten nejdražší, záleží na vašich preferencích. Co jsem tak odpozorovala mezi spolužáky, tak hodně letí fonendoskopy MDF (o trochu levnější než Littman) a potom Littman. Co se týče mě, tak já jsem se rozhodla pro Littmana, tu nejvíc basic verzi, která vyšla zhruba na 3 000 a jsem s ním zatím moc spokojená.😁 Dále budete na propku potřebovat bílý plášť a přezůvky (nemusí být bílé, ani oblečení nemusíte mít bílé, stačí to, v čem normálně chodíte do školy).

Podmínky pro zápočet se možná na každé klinice trochu liší, každopádně já vám popíšu, jak to vypadalo u nás na plicním. Museli jsme mít splněnou docházku, odevzdat 2 zkontrolované příjmové zprávy a dostali jsme zápočet. Potom následovala ještě praktická zkouška, kterou jsme museli mít splněnou před tím, než jsme šli na ústní. Na praktické jsme šli ve dvojici s naší doktorkou k pacientovi a jeden dostal za úkol vyšetřit hlavu, hrudník, ruce, druhý třeba břicho, nohy. 

Následovala ústní zkouška, které jsem se ke konci učení celkem obávala, protože jsem měla pocit, že se mi to všechno smíchalo v hlavě, všechna eponyma, názvy nemocí a jak jsme ještě za sebou neměli patolu ani patfyz, tak jsme ve spoustě věcí neviděli moc logiku, aspoň už jsme za sebou měli tu fyziologii, tak u něčeho se to už hezky propojilo.😀 Každopádně jsem na učení měla tak 5 dní a možná bych doporučila i víc času.😅 Ale dá se to zvládnout i za těch 5 dní. Začala jsem se učit z knížky Interní propedeutika, do které jsem koukala i přes rok, ale ke konci už jsem mírně nestíhala, tak jsem přešla na vypracky.😂 Knížka je asi lepší a detailnější materiál, zkoušející se mě ptal na věci přímo z ní, ale dá se to udělat i s vyprackami.😀

Mikrobiologie

Kromě skript a nějaké propisky si na hodiny nemusíte nic nosit, plášť tam dostanete, abyste si náhodou nepřinesli domů nějaké breberky, ale vzhledem k tomu, že třeba skripta si tam všichni hází na pracovní stoly, tak je to celkem jedno podle mě.😂 Co mě překvapilo, že třeba rukavice se tam moc nehrotí. Oproti biochemii, kde bylo smrtelně důležité mít nasazené rukavice na pipetování destilované vody a psaní testu, je to celkem nezvyk.😂😂

Pro zápočet musíte mít splněnou docházku a zakončení je potom na každém vyučujícím, u nás to probíhalo tak, že každý dostal nějakou Petriho misku/preparát k mikroskopování/výsledky vyšetření a měl popsat, co tam vidí, proč to tam je, co z toho vyčte a co to znamená.

Psychologie

Některé skupinky měly větší štěští na pacienty, naše skupinka zažila pacienta jen jednou, ale i tak to bylo zajímavé.😀

Etika

Angličtina

Samotná zkouška se skládá ze dvou částí, písemná a ústní. Na písemnou jsem se připravovala z glosářů a na gramatiku se přiznám, že jsem se moc nedívala.😅 Ale řekla bych, že ta úroveň testu je jako u didakťáku z aj u maturity, takže se není čeho bát. Jen se fakt podívejte na glosáře, aby vás pak ty odborné anglické medicínské výrazy nepřekvapily. Potom když projdete u písemné části, tak se posunete k té ústní a doporučuju si dopředu domluvit, jestli byste mohli jít u daného zkoušejícího na ústní zkoušku ten samý den co na písemnou. Na ústní zkoušku si musíte připravit cca 15ti stránkový text z odborného časopisu (klidně to může být mix více článků) a poslat ho dopředu zkoušejícímu. Nemusíte to mít přeložené dopředu, zkoušející vás sice u zkoušky vyzve, abyste mu nějaký náhodný odstavec přečetli a přeložili, ale tak na to si stačí dopředu připravit akorát překlad slovíček, u kterých si nejste v tom textu jistí. Celá ústní zkouška je spíše takový rozhovor v angličtině, kdy se vás zkoušející ptá, co třeba znamená něco v tom textu, něco přečtete, přeložíte, pobavíte se o daném tématu ve stručnosti a na závěr s vámi zkoušející projde váš písemný test, kde jste třeba měli chyby atd.

Forenzně genetická vyšetření

To by bylo ode mě už opravdu vše, gratuluju všem, kdo jste to dočetli až sem a doufám, že vám toto mé vyčerpávající vyprávění aspoň trochu pomůže.😁

 Zdravím vás všechny po téměř dvouměsíční odmlce, žiju✌ a jsem připravená dohnat všechny resty. :D Začneme tedy u listopadového deníčku, protože by byla škoda, aby tento měsíc nespatřil světlo tohoto blogu.😅 Předpitevka, pitvy, popitevka, vánoční Olomouc a první neúspěchy. Let's go!

V listopadu se nám stala jakási komplikace a to ta, že náš vyučující na anatomii dostal covid a bohužel ho to dost skolilo, a tak naše skupinka na celý listopad „osiřela“. Kdyby byla normální výuka, tak by to asi nebylo tak hrozné, ale zrovna nás čekal pitevní týden a popitevka, takže dozvědět se natvrdo den předem, že následující den bude popitevka, bylo moc fajn.👌 Těžko ale tuto situaci dávat někomu za vinu, za nemoc nikdo nemůže a pokusy o nahrazení výuky od vedení byly a za těch podmínek, jaké byly, si myslím, že se to nakonec vše vyřešilo dobře.👍

Na začátku listopadu jsme tedy začali předpitevkou a asi bych pro nezasvěcené měla vysvětlit, co to vlastně je. Předpitevka je zkoušení, které předchází pitevnímu týdnu, aby vás na tu pitevnu mohli pustit a měli jistotu, že budete vědět, co pitváte a kde se co cca nachází. Nejdřív dostanete/vyberete si regio (oblast), kterou budete pitvat, a z které vás bude čekat zkoušení na té předpitevce. Je to zkoušení pouze teoretické, takže by po vás nikdo neměl chtít nic poznat na preparátu. („neměl“😃, ale u nás jaksi chtěl) Stejně tak jste u většiny vyučujících zkoušeni jen na to svoje regio, ale někteří zkouší už na předpitevce všechna regia.👌 Chce se po vás, abyste teoreticky ovládali v tom svém regiu kosti, svaly, klouby, ligamenta, nervy a cévy. U nás byla například senzitivní inervace a cévy absolutní must-have, ale záleží vyučující od vyučujícího.

I takhle můžou vypadat studijní materiály. Připomíná to spíš mapu metra😅, ale je to naprosto geniální, na Memorix já nedám dopustit.🙏

Já nemít ten ipad, tak bych asi jinak pokreslila miliony papírů, největší pomocník při učení!

A když zvládnete předpitevku, tak hurá na pitevnu!😅 Základem vaší výbavy bude pitevní sada, pokud váháte, kterou pořídit, tak já měla tuto a byla jsem s ní naprosto spokojená, úplně stačí. U nás v Olomouci se pitvá 2,5 hodiny od pondělí do pátku jeden týden v ZS a druhý týden v LS a v těchto týdnech veškerá ostatní výuka odpadá. A já si myslím, že je to geniální a jsem za tento systém moc ráda. Celý ročník byl rozdělen na čtvrtiny a na pitevnu se chodilo v časech: 7:00, 9:30, 13:00 a 16:30. Co jsem si samozřejmě vybrala já😂 od 7:00, ano, tleskám si, nejlepší nápad! Na jednu stranu, máte to hned za sebou a pak máte zbytek dne volno čas na učení. Ale to vstávání v 5:30, to nebylo dobré.😂 Takže pokud si můžete vybrat, za mě nejlepší čas od 9:30, vyspíte se a od 12 jste free. A jak jsem vnímala pitvy? Slibuju, že nebudu tolik zacházet do detailů😅. První den dobrý, to mě to i bavilo, ale od druhého dne to bylo spíš takové plácání ve vodě, každým dnem jsme dělali méně, protože jsme nevěděli, co už můžeme odpreparovat a co ještě ne. A za další, naživo to vypadá trochu jinak než na obrázku v Čihákovi. Úplně mě ty pitvy neučarovaly, v noci se mi zdálo o tom, co jsem ten den viděla a dělala a musím říct, že už se mi teda zdály v životě hezčí sny.😅 Na druhou stranu - pozitiva pitevního týdne: Utužili jsme vztahy v našem anatomickém kroužku, ramus nepodstatnus navždy v mém srdci. ♥ A zadruhé jsem ráda, že máme tu možnost vidět vše naživo ještě takhle při studiu, v některých státech jsou pitevny zakázány a já bych teda nechtěla jít k doktorovi, který uvidí můj plexus brachialis až na sále a stanu se pro něj pokusným králíkem. Takže díky a respekt všem dárcům těl, protože díky nim se naše vzdělávání posouvá na úplně jiný level.

Po pitevním týdnu následuje popitevní zkoušení. Velký strašák, který mi dlouho nedal spát, a říkala jsem si, že jestli zvládnu tohle, tak už asi všechno. Na popitevce jste zkoušeni už na všechna regia všichni bez rozdílu. Každý zkoušející ale zkouší jinak, někdo vám dá popsat úlomky kostí, někdo vám dá rychlou tahačku nad stolem (zkoušející vytáhne náhodně nerv/cévu/sval a řekni, co to je), někdo vám dá teoretický test a někdo si na vás přichystá všechno z výše zmíněného. Předpokládá se, že na popitevku se pilně připravujete již v průběhu pitevního týdne a během následujícího týdne si to hezky odškrtnete. Někteří borci šli na popitevku už ve čtvrtek nebo v pátek v pitevním týdnu.💪 To nebyl můj případ.😂 Naše osiřelá skupinka do poslední chvíle nevěděla, kdy a jak nás to čeká. Den předem jsme se to dozvěděli na 100 % - zítra nejdřív test a potom rychlá tahačka na pitevně. 3, 2, 1...stres na plné obrátky.😬 Tak nějak jsme s tou popitevkou všichni spíše počítali a předešlé týdny se učili, ale dokud nemáte přesně daný deadline, tak jste tak nějak v pohodě a ani vás nestresuje, že něco sem tam odložíte nebo se to nenaučíte na 100 %. Ale těch 24 hodin před popitevkou bylo hrozných, to jsem neměla vůbec chuť k jídlu, usnout jsem nemohla, brečela jsem a při každé pauze si připadala provinile, že se neučím. A taky mi vůbec nepřidalo porovnávání se s ostatními, ač nechcete, stejně se vás někdo zeptá, jak na tom jste a vzápětí začne mluvit, jak na tom je on a vy začnete panikařit, že to neumíte ani z poloviny jako ten daný člověk a že teda nemáte šanci to zvládnout. 

A pak nastal ten den D a jako první nás čekal test alá zápočťák, co se píše na konci LS. Rozdali nám to a já myslela, že se tam začnu smát, všechny ty hodiny a hodiny učení se zdály být k ničemu, vůbec jsem si s tím testem nevěděla rady, věděla jsem pouhé 2 otázky z 20 a ve zbytku jsem naprosto tápala. Říkala jsem si, že já na to tady prostě nemám, že to nikdy nedám a že jak skončí tento týden, tak půjdu někam do kanceláře oznámit, že končím. Jak jsme test odevzdali, tak jsme se začali snad všichni smát, co to jako bylo?! A než přišla na řadu tahačka na pitevně, tak jsme si navzájem postěžovali, jak si každý z nás připadá jako nejhloupější student na této škole a že to tempo nedáváme a pak jsme se zase smáli a uklidňovali se, že si tak asi připadáme všichni. A když už jsme byli na pitevně a každou chvílí na nás měla přijít řada, tak jsme neřešili větve femorálky, ale povídali si o Vánocích a o tom, jaké chceme komu dát vánoční dárky. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. A pak už ani nevím jak, ale nějak jsme tím všichni proběhli a sice s odřenýma ušima, ale máme to!!😁🎉 Byly to ale silné emoce, z totálního dna postupně během dne člověk došel ke smíření a nakonec až k pocitu, že asi není tak hloupý, jak si myslel. Byl to hodně intenzivní zážitek a taky velký teambuilding.😅 Musím říct, že zatím mi ta medicína hodně připomíná reality show „Kdo přežije“.😂👌

Co si nenakreslím, to neumím. Občas teda ani to není záruka.😅

V euforii ze splněné popitevky jsme to šly s holkami oslavit na náměstí na punč a konečně jsem si zaslouženě mohla vychutnat přenádhernou vánoční Olomouc a na chvíli si odpočinout. Byl to krásný večer a ty svoje myšlenky na odchod ze školy jsem rychle vzala zpět.

Konečně znám i jinou část Olomouce, než jen fakultu, koleje a nádraží.

A jak už tomu tak bývá na medicíně, po každé hezké chvíli přijde zase nějaká facka, která člověka zase srazí. Tentokrát to byl druhý zápočťák z biologie, který jsem zase nenapsala. Zase. Ale říkala jsem si, že to nevadí, že si to holt opravím a napodruhé už to určitě zvládnu. Nedovolila jsem si z toho být smutná, tenkrát jsem to viděla jako dobrý přístup, že kdybych z toho brečela, tak by to byl projev slabosti. Neřešila jsem to, prostě jsem jela dál. To jsem ovšem netušila, že v prosinci budou následovat další události a jeden zlomový okamžik, který vše změní. Ale o tom až v dalším deníčku.

Jak bych jen shrnula listopad, přežila jsem.😂 Sice to občas se mnou bylo hodně nahnuté, ale stále jsem tady.💪 Myslím, že jsem to zvládla hlavně díky skvělým kamarádům a jejich podpoře a i když to opakuju v každém příspěvku, tak to stejně nedokáže vyjádřit mou vděčnost za jejich slova a činy. ♥

A na závěr taková vtipná věc a možná jedna z mých guilty pleasures. Ač by to do mě asi nikdo na první pohled neřekl, tak docela dost ujíždím na poslouchání electro music, dance a takové té „hudbě“, která má k opravdové hudbě dost daleko, protože se tam opakuje jeden jediný rytmus, ale hlavně tam jsou basy. (Na druhou stranu ale dokážu ocenit i kvalitní vážnou hudbu nebo hraní si se slovy - viz Michal Horák nebo Pavel Čadek #cellofolk😎) Nicméně blížící se popitevka udělala své, a tak mi i electro začalo připadat málo, tak jsem se tak nějak dostala k německému, polskému a ruskému rapu.🙈😂😂 Vysvětlení: popitevka, víc už dodávat nemusím.

 Měsíc se s měsícem sešel a já tu sedím nad prvním (a doufám, že ne zároveň i posledním) shrnutím měsíce na medicíně. O úplně prvním týdnu jsem se rozepsala zde, tak to tu nechci vše opakovat. 

I když vás všichni varují: „Hej kámo, odteď už nebudeš mít na nic čas a stejně to učení nebudeš stíhat.“, tak jim nevěříte a říkáte si, že to nebude tak hrozné, že všichni jenom plaší a že po náročných přijímačkách už vás nemůže nic moc překvapit. 🙃 Jak naivní, jak bláhové si toto myslet.😂

Po pravdě, první týden ještě nebyl takový nářez, protože je člověk hezky odpočatý, stále namotivovaný přemotivovaný, nikde vás zatím nezkouší, v anatomii se berou obratle a žebra, co bych za to teď dala.😅 Druhý týden začalo přituhovat - protokoly, první zkoušení a uč se na další týden. Třetí týden pokračujeme - první pitevna, protokolyyyy, další zkoušení a testy. Následovaly svaly horní končetiny (taky jste si všimli, že ty týdny na medicíně rozlišuju podle náplně hodin anatomie😂to je tak, když absolutně ztratíte pojem o čase) a coo, jak se to mám naučit, to snad nemůžou myslet vážně. Pak byly cévy a nervy hk 🙃🙃🙃🙃, jak jsem si jenom minulý týden mohla na něco stěžovat... 

To byl velice stručný přehled prvního měsíce na medicíně, který naprosto přesně odpovídá mé aktuální úrovni slovního vyjadřování - veliká koncentrace citoslovců, věty nedávající smysl a často opakující se slova. 😅 Jdu to zkusit znovu a lépe⬇️

Nejprve začnu přehledem předmětů, které mě jako prváka na všeobecném lékařství na LF UPOL v zimním semestru čekají, protože se to trochu liší oproti ostatním lf v Česku - resp. každá lf si to dělá trochu jinak, někde máte histologii už v prváku, někde máte latinu na 2 semestry, někde jen na 1. Můj rozvrh je velice krásný (tentokrát opravdu bez ironie😂), v zimním semestru mám jen 4 předměty - anatomii, biofyziku, biologii a lékařskou chemii a končím už ve čtvrtek. Nenajdete u mě latinu, protože tu budu mít až v letňáku, což je docela sranda přepínat na anatomii komplet do latiny, když latinu ještě nemám🙃, ale člověk si zvykne. Se spolužáky jsme se shodli, že realita prváka je taková, že celý týden každou minutu svého času řešíte jen anatomii a pak v předvečer nějakého jiného cvičení se teda kouknete na tu biologii/biofyziku/chemii. Ne že by ostatní předměty byly nějaká dávačka, ale člověk musí řešit zkrátka to, co víc hoří a anatomie vždycky hoří nejvíc.😂

Ve studovně mám už podle mě vysezený důlek.😂

Anatomie

Biofyzika

Biologie

Lékařská chemie

Musím říct, že ten přechod ze střední na vysokou pro mě nebyl až takový šok v tom, že se o vás už nikdo nestará, že vše nemáte naservírováno na stříbrném podnosu, protože si myslím, že covid nás maturanty v distanční výuce naučil.

Je ale teda pravda, že když člověk přišel na gymplu nepřipravený na hodinu, tak za to maximálně dostal nějaký černý puntík, ale to bylo vše. Na vejšce, když se na něco dopředu nepodíváte, tak vás za to i vyhodí z hodiny a musíte si to nahradit s jinou skupinou. Trochu jiný přístup.😅

Dalším mým zajímavým postřehem bylo to, že jsem o sobě tvrdila, že jsem ranní ptáče a nejvíc se naučím ráno. Tak ano, to je pravda, ale když nestíháte, tak je i ranní ptáče donuceno se učit do jedné v noci a to fakt trpím.😂 Ještě že byla minulý týden v Albertu v akci studentská pečeť, to jsme se při tom učení aspoň dopovaly cukrem.

Medicína mě taky naučila pít kafe. Doteď mi to nechutnalo, postupně jsem začala na automatových capuccinech, což vlastně jenom voní po kafi.😂 Ale už navyšuju dávky, takové presso bez mléka a bez cukru, to mě fakt dokáže probudit.

Studovna u nás na lf je také téma, které si zaslouží svůj vlastní odstavec. Za ten měsíc jsem pochopila, že sehnat tam místo k sezení v čase 10:00-15:00 je téměř nemožné. Taky jsem už vypozorovala stálé osazenstvo, vím, kde sedí holka, která neustále klepe nohou, jak poznám zahraniční studenty a že sedat si ke dveřím není úplně dobrý nápad. Taky je fajn, že podle knížek poznáš ročník. Nejvíc jsou podle mě v té studovně prváci a třeťáci.😂 Anatomie a patologie✌ 

Spánek. Jak já bych ráda spala!😭 Jsem ranní ptáče, ale že bych musela každé ráno vstávat v 6 ráno, to snad ani nemuselo být.😂 Jinak jak zhruba vypadá realita mého spánku - 7, 6, 5, 6, 12, 10, 11 (po, út, st, čt, pá, so, ne). O víkendu nejdu pod 10 hodin, naopak v týdnu nejdu nad 7 hodin. No co si budeme, vůbec to není zdravé, jsem po každým týdnu totálně mrtvá a slabá a chytím hned každou rýmičku. Chtěla jsem si dát předsevzetí, že příští měsíc zkusím ten spánek trochu zprůměrovat, ale vzhledem k tomu, že mě čeká pitevní týden.🙄😢 Tak třeba ten přespříští měsíc.😂

A u tohoto stolu sedíme 2, ano 2, a stejně potřebujeme milión věcí.😂

Pak tu mám jednu hlášku, kterou jsem zaslechla před studovnou od zahraničních studentů „Where's my life?“ - asi tak nějak se cítíme všichni, dokonale vystihující řečnická otázka. Došlo mi, že jsem hodně omezila své aktivity mimo medicínu, není na to čas. Například mi chybí nějaká fyzická aktivita, i když se za ten den dost nachodím, tak si myslím, že by mi takový běh nebo posilování/protahování hodně pomohlo, jak po stránce fyzické, tak možná ještě více po té psychické. Tak už mám další předsevzetí na příští měsíc.😅

Ale to, co je naprosto nejlepší na medicíně, je to, že tu najdete kamarády na život a na smrt. Doslova.😂 Ono to studium opravdu hodně sbližuje, hlavně když si máte s kým zanadávat, jak se z vás stal zombie a nic nedáváte. 

Tak to byl můj pokus o náhled do medikova přežívání na škole. 😂 Chtěla jsem to zakončit nějak optimisticky, ale příští týden nás čeká předpitevka, potom pitevní týden a popitevka. I like it!👌 Tak nám držte pěsti, protože to bude potřeba.

Kdyby jen pondělí...

Ale jinak to stojí za to.😆 Každý den si říkám: Ještě to nevzdávej! a tím bych to dnes ukončila, ještě to nevzdávejte!💪

Ale podzim, tak ten je tu nádherný! ♥

 Sen se stal skutečností a já s velkým potěšením odjela v neděli odpoledne do Olomouce a započala tak další svou životní etapu. Všechno pro mě bylo nové - město, koleje, škola, kamarádi, připadala jsem si jako Alenka v říši divů.

Je to tu opravdu moc krásné! ♥

Jako první nás v pondělí čekal tzv. úvodní kurz, kde se nám představilo vedení fakulty, fakultní nemocnice, knihovny, studijního oddělení a studentských spolků. Bylo to krásné, motivující a taky jsme se tu dozvěděli spoustu praktických informací, nebylo to tak, že by nás hodili do vody a plav. Po tomto úvodním kurzu nás čekala první přednáška a to konkrétně z lékařské chemie. Byla jsem v celku překvapená, že si ještě něco pamatuju z gymplu. 😅 Nebo spíš takhle: Tu látku už neumím, ale pamatuju si, že jsem se to někdy učila a že to v té hlavě už bylo.

Druhý den byl ve znamení přednášek a to hned tří - anatomie, chemie a biologie. Hodně jsem byla zvědavá na anatomii, na toho strašáka všech prváků a ona to zatím byla jen úvodní přednáška, takže jsme si poslechli, z čeho se máme učit, že následující rok uteče jako voda a že nebudeme mít na nic čas. Pak přišlo pár klasických hlášek z Básníků a to bylo celé. Následovala další chemie v podobném duchu jako ta pondělní a já začala přemýšlet, jestli má vůbec cenu na tu chemii chodit, když to jsou v podstatě převyprávěná skripta. Tak uvidíme po příštím týdnu a taky si počkám na další přednášející, jak mi bude ten jejich výklad (ne)vyhovovat. Třetí a poslední přednáškou toho dne byla biologie a ten pan profesor, který nám ji přednášel, mi strašně připomínal svým stylem výkladu našeho učitele na biologii na gymplu, tak jsem na té přednášce měla pocit jako že jsem se vrátila na střední. (v dobrém slova smyslu 😅). Musím ale přiznat, že po 3 měsících prázdnin bylo docela náročné vydržet sedět celé dopoledne na těch tvrdých a nepohodlných židličkách a u toho udržet pozornost, ale tak časem se do toho režimu určitě zase dostaneme. (nebo spíš budeme muset) Po přednáškách nastal sprint na koleje a rychlovaření oběda a pak zase úprk na fakultu na cviko z biofyziky, ale stihla jsem to!💪 Na biofyz jsme v podstatě taky zatím nic nedělali, takže jsem se zase mohla v klidu vrátit na koleje.😅  

  

Po našem chybném spočítání stránek.😂

Tady už to šlo trochu lépe, když byl prvotní šok zažehnán.😅

Třetí den jsme měli ráno imatrikulaci a to byl zážitek! Bylo to dojemné a krásné a když do velké posluchárny nastoupilo vedení fakulty a začala hrát hymna, tak mi dokonce i malá slzička ukápla, jak to bylo hezké. Díky imatrikulaci jsme přišli o první půlku cvika z anatomie, ale tu druhou půlku už nám neodpustili.😅 Takže jsme v těch slavnostních šatech, na podpatkách a v oblecích hezky sešli dolů až do podzemí do anatomického království. A po prvním cviku musím říct, že jsem moc ráda, jakého máme vyučujícího, protože vypadal jako velký kliďas, všechno nám vysvětlil a byl otevřený pro dotazy. Jasně, už to začalo - všechny anatomické směry, každý hrbolek a zářez na kosti v latině. A oproti ostatním lidem, co měli cviko v jiný čas, jsme měli tu výhodu (teda doufám, že to je výhoda, abychom toho zase příště neměli víc😂), že jak nám ho zkrátila imatrikulace o polovinu, tak jsme taky stihli jen polovinu toho, co se stihlo na ostatních cvikách. A tak jsem přišla na koleje, že to nebylo tak hrozné, pak jsme se ale s kamarádkou daly do počítání stránek v Čihákovi, co musíme umět na příště a dostaly jsme se k hrozivému číslu 140😂😂, tak jsem začala bláznit, že to nejde, že to nedám, že je to pravda, že už fakt nikdy nebudu mít čas... No a potom jsem zjistila, že neumíme počítat😂jaké překvapení, sekly jsme se o 70 stránek, přičemž já pak zjistila, že vzhledem k našemu polovičnímu cviku je to ještě méně stránek, tak jsem se zase uklidnila, že to nějak půjde. Ale i přesto toho není málo, hlavně je všechno v latině a když jste na gymplu neměli latinu a na medicíně vás čeká až v letňáku🙋, tak je to docela sranda.😂 A tak jsem začala, všechno si hodně překresluju, zvýrazňuju, vizualizuju a i když to jde pomalu, tak to nějak jde. Chce to určitě čas, než se do toho učení zase dostanu a najedu na své předmaturitní tempo.

Ve čtvrtek mě čekala 2 cvika - chemie a biologie, která byla opět spíše úvodní, ale snad na všech předmětech nám řekli, že nás budou pokaždé zkoušet nebo budeme psát, takže až se to na všech frontách rozjede, tak to bude docela sranda.😂

A čtvrtý den byl zároveň mým posledním dnem, ano, mám rozvrh jen do čtvrtka.😅 A je to skvělý na ten rozjezd, že tam nejsem až do pátka, ale v letňáku se přitvrdí.😬

Mé pocity z prvního týdne: Moc se mi v Olomouci a na fakultě líbí, je to tam krásné a jsem ráda, že naše fakulta je taková menší, že se v areálu školy tolik nenaběhám a všechno je hezky u sebe. Dále jsem opravdu vděčná, že pokoj na kolejích sdílím se spolužačkami z gymplu, na které jsem zvyklá a v tom našem pokoji se cítím v bezpečí, že si tam můžu oddychnout, na druhou stranu netuším, jak se tam budeme učit, když skoro všechen čas spolu prokecáme.😂💗 Nevýhodou je, že mám školu docela z ruky od kolejí, takže jsem se tenhle týden vůbec nezastavila, protože jsem pořád pendlovala mezi školou a kolejemi a pravidelně nestíhala nebo přicházela přibíhala přesně na čas. Ale to se snad časem taky zlepší a už budu mít přehled, jak dlouho mi trvá cesta tam a tam a jak moc dopředu musím vyrazit. Dalším mým poznatkem z prvního týdne bez mamahotelu bylo to, že jsem zjistila, že bych pořád jen něco jedla a i tak mám pořád hlad.😂 Takže když jsem přijela po týdnu domů, tak jsem snědla všechno, na co jsem narazila.😆 Ale na příští týden jsem připravená a už jsem si naobjednala jídla v menze.😎 Co bych ještě chtěla zmínit, je to, že už teď vidím, jak je potřeba se u něčeho odreagovat a s kamarády se bavit i o něčem jiném, než jen o škole, protože jinak se z toho člověk zblázní.🙈

První týden za mnou, bude to náročné, ale pevně věřím, že to půjde a že to zvládneme, když budeme chtít.💪❤ A hlavně je potřeba mít okolo sebe kamarády, na které se můžete ve všem spolehnout a můžete si navzájem kdykoliv na cokoliv postěžovat.😅

Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o vaše pocity z prvního týdne na vš a přeju vám, abyste na své škole byli spokojení. A nezapomeňte, že je úplně normální zjistit, že vám daný obor úplně nevyhovuje a že byste chtěli radši studovat něco jiného. A pokud k tomuhle rozhodnutí dospějete, tak to rozhodně není vaše selhání, ale naopak jste odvážní a je skvělý, že nad sebou přemýšlíte a nechcete se nutit být na škole, kde vás to úplně nenaplňuje. Tak vám držím pěsti, ať v sobě naleznete sílu bojovat pro své nejtajnější sny.

 Pomalu Rychle jsme se přehoupli do druhé půlky června, což jsem si v dubnu absolutně nemyslela, že se toho kdy dočkám. A dočkala! Maturita a přijímačky za mnou, ty nejdůležitější výsledky už vím, takže mi konečně po necelých 10 měsících učení mohly začít ty opravdové prázdniny! 😁😎 A co to znamená? No přece nálož článků na blogu! 

V dnešním článku bych vám chtěla popsat přijímačky na LF UPOL z mého pohledu, jak probíhaly, jakou strategii jsem zvolila, z čeho jsem se na ně připravovala a jak to nakonec celé dopadlo. Tak jdeme na to!

Celý příběh bych začala vyprávět od našeho svaťáku před maturitou, kdy jsem si jednoho dne zkoušela projet celou knížku s modelovkami na LF UPOL. Překvapivě mi to dopadlo docela dobře, dokonce hodně dobře a to byl moment, který mě nakopl k tomu, abych se po maturitě na to učení nevykašlala, ale ještě zabrala z posledních sil a věnovala čas příkladům, které mi nešly, optice, triviálním názvům v anorganice atd. Dalším faktorem, který mě na té cílové rovince poháněl, byla vzpomínka na den otevřených dveří, kterého jsem se na LF UPOL ještě ve třeťáku zúčastnila. Dodnes si pamatuju, jak jsem tam seděla v té velké narvané posluchárně a poslouchala proslov děkana fakulty, který mě doslova chytnul za srdíčko. Od té doby jsem sice chvílemi střídavě tíhla k Brnu a k Praze, ale nakonec se kruh uzavřel tam, kde začal. 

V době maturit absolutně nebyl čas na přípravu na přijímačky a po maturitě už se mi sakra nechtělo, ale byl to jen jeden týden, který mě dělil od přijímaček. Jeden týden, kolik to je v porovnání s tím, co už jsem zvládla. A tak jsem se hecla a v tom krásném letním počasí jsem se ještě na chvíli zavřela v pokoji a zasedla k problémovým příkladům z chemie a počítala jsem je, dokud jsem si nebyla jistá, že je zvládnu. Kreslila jsem si čočky, zrcadla, opakovala bakteriální a virová onemocnění a dělala si na papíry přehledy kapitol, které mi tolik nelezly do hlavy.

Do Olomouce jsem odjela už den předem, protože jsem dostala termín už od 7:00. Já jsem ranní ptáče a přála jsem si termín brzy ráno, ale že až takhle brzo, to jsem nečekala. 😆 Ale aspoň jsem měla důvod strávit v Olomouci víc času a vyzkoušet si i spaní na kolejích. Celkově jsem na ty přijímačky a hlavně VÝLET do Olomouce byla natěšená, konečně se někam po lockdownu podívám!! Samozřejmě mě přepadaly myšlenky typu: Co když to nevyjde? Neměla jsem se radši soustředit na Brno nebo na Prahu, třeba bude v Olomouci větší konkurence. Co když v těch přijímačkách bude zrovna to, co neumím? Takovéhle myšlenky jsem se snažila zahánět tím, že jsem si říkala, že jsem pro to udělala maximum, že to dopadne tak, jak má. Ale že i tak do toho na těch přijímačkám dám všechno a pak se děj vůle boží. A to mě uklidnilo. 😊 Jinak jsem asi desetkrát za cestu koukala do batohu, jestli opravdu mám s sebou kalkulačku a všechny potřebné papíry.😅 Jelikož jsem do Olomouce jela naprosto sama samotinká, tak jsem se ještě navíc trochu obávala toho, jak se tam zorientuju, jak se ubytuju na kolejích, jak najdu fakultu. Nakonec s orientací nebyl absolutní problém, data a google mapy mě zachránily!😄 Splavená po cestě jsem se nějakým způsobem ubytovala na kolejích, našla svůj pokoj a začala krize - hlavou se mi honily myšlenky, že ještě nejsem připravená na vejšku, že to nezvládnu a proč jsem sem vůbec jezdila, vždyť tam bude tisíc dalších lidí, kteří na tom, budou líp než já. Ale pak jsem si řekla dost, nech té trudomyslnosti a jdi se radši projít na čerstvý vzduch. A to bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem v ten moment mohla udělat! Najednou jak jsem vyšla ven, jako by ze mě všechen strach spadl a já si to začala užívat. Vydala jsem se směr lf, abych tam pak ráno trefila úplně bez problémů, cestou jsem si dala zmrzlinu a celá Olomouc mě naprosto okouzlila! 😍 Prošla jsem se okolo katedrály sv. Václava, dále jsem zavítala do Smetanových sadů, kde byla taková parádní atmosféra a nakonec hřeb večera a taky kopce 😅 lékařská fakulta! ♥ Krásná a tak akorát velká. Moc se mi líbila a v ten moment jsem si začala říkat, že mi bude opravdu hodně líto, když to nevyjde, ale jestli to vyjde, tak budu skákat radostí metr do stropu.

Když jsem se vrátila z večerní procházky zpátky na koleje, dala jsem si večeři a pak začaly chrastit klíče v zámku. A tak mi rychle blesklo hlavou, aha, tak to bude asi moje spolubydlící na tom dalším pokoji, který je v buňce. Prosím, ať je milá, ať si spolu rozumíme. A pak do těch dveří vešla sympatická brunetka s úsměvem od ucha k uchu, promluvila na mě po slovensky a obě jsme hned věděly, že si rozumět budeme! 😁 Celý večer jsme pak spolu prokecaly a já měla pocit, že se snad už nějakou dobu známe, že si tak rozumíme. Potom za námi přišla ještě kamarádka té mé nové kamarádky, která byla také ze Slovenska a jak jsem záhy zjistila, tak to byla medička v prváku. Tak jsme tam už měly na pokoji pěkný babinec.😅 Povídaly jsme si o všem, co nás napadlo, probraly jsme studium v Olomouci, koleje, plány na léto, očkování, jak se dopravíme následující den k fakultě. Bylo to moc příjemné povídání a když jsem ten večer usínala, říkala jsem si, že lepší už to snad být nemůže. ♥

A bylo ráno 8. 6. 2021, den, na který jsem se tak dlouho připravovala, den, který rozhodne o mé budoucnosti. Nějak moc důležitých věcí najednou a já byla překvapivě úplně v klidu a moje nová kamarádka taktéž. 😂 My jsme absolutně nezapadaly mezi průměrné uchazeče na medicínu, my nezapadaly ani do těch nad nebo podprůměrných, my byly prostě jiné. A pak když jsme se před kolejemi setkaly s Verčou (Slovenka, medička z předešlého dne), aby nás zavedla k fakultě, tak nám vyprávěla, jak byla ráno úplně nervózní za nás.😅 A my přitom byly stále v klidu, nepochopitelné, ale skvělé, připadala jsem si, jako bych byla otupěná nějakou drogou. (Ale nebojte, já si ten stres pak vybrala při čekání na výsledky.😅)

Došly jsme k fakultě, vyřídily papírování, poohlédly jsme se po konkurenci (tam bylo tolik lidí!!! a to bylo během dne ještě kupa dalších termínů) a pak už jsme šly na to! (*stále v klidu😂) Jinak organizace byla v Olomouci skvělá, nikde jsme nečekali dlouhé fronty, šlo to rychle, k místu našich přijímaček nás všichni ochotně navigovali, palec nahoru! Jak jsem si sedla do lavice, měla jsem ještě trochu času, a tak jsem ho strávila tím, že jsem si povídala se svou spolusedící, která čirou náhodou byla moje jmenovkyně a taky si pamatuju, že měla krásný šato-overal. 

Od sedmi nám 2 paní doktorky začaly vysvětlovat, jak máme vyplňovat záznamový arch, kolik budeme mít času a kam patří napsat identifikační číslo. Pro budoucí uchazeče důležité info, jak vypadá přijímačkový test na LF UPOL: Přijímačky jsou jednokolové, píšete jeden test ze tří předmětů: fyzika, chemie, biologie. Máte na to přesně 60 minut, otázek je celkem 60, v každém předmětu je 5 otázek za 2 body (to tam budete mít napsané v zadání, které otázky jsou za kolik bodů) a zbytek za 1 bod, celkem tedy můžete získat 75 bodů. Olomouc nebere na průměr ani nedává žádné bonifikace, všichni mají rovné podmínky, což se mi hodně líbí. :D 

Bodové hranice 

• 2020 VL: 1993 uchazečů se dostavilo, vzali 343, bodová hranice byla 58 bodů (po odvolání klesla hranice na 52 bodů)
• 2020 ZL: 1131 uchazečů se dostavilo, vzali 94, bodová hranice byla 65 bodů (po odvolání klesla hranice na 62 bodů)
• 2021 VL: 1907 uchazečů se dostavilo, vzali 331, bodová hranice byla 60 bodů (po odvolání klesla hranice na 51 bodů)
• 2021 ZL: 1111 uchazečů se dostavilo, vzali 94, bodová hranice byla 67 bodů (po odvolání klesla hranice na 65 bodů)

Všichni mě strašili, že je na to v Olomouci málo času a že v chemii jsou brutální příklady a je to pravda, můžu jen potvrdit, ale opět se to dá zvládnout, když víte, jak na to! 😈 Takže čtěte dál!

Materiály

Absolutní must have pro Olomouc jsou tyto knížky: