Po delší době se tu znovu ozývám, juchú! Jak si můžete všimnout podle frekvence napsaných článků, letní semestr se nám pořádně rozjel, v anatomii začalo cns, skoro ve všech předmětech se začaly psát zápočtové testy, k tomu nějaké ty zádrhely z osobního života, no zkrátka online svět šel pro mě trochu do pozadí. A teď to teda není o moc lepší😅popitevka stále přede mnou, ale říkala jsem si, že něco málo bych mohla sepsat, ať mám jednou na co vzpomínat.

Kafe - můj věrný kamarád! ♥

Když porovnám březen s dubnem, tak březen byl ještě takový rozjížděcí oproti dubnu, a tak byl čas i na nějaké to rozptýlení od školy - ehm, půlení zubařů.😂 Aspoň jednou za semestr jít někam upustit páru, bylo to skvělý! 

Velkým březnovým milníkem byl začátek cns v anatomii - největšího strašáka tohoto předmětu a vlastně celého prváku. Všichni nám říkali: „Až začnete brát cns, to teprve začne ta pravá medicína.“ No a měli pravdu, s cns kamarádka asi nebudu, je to pro mě všechno takové abstraktní. Na kost se člověk podívá a vidí tam nějaké hrbolky, to když se podívám na řez míchou, tak tam sotva vidím centrální kanál a zbytek si mám představit. No je to sranda. Taky jsem tak nějak uvízla v rozhodovací paralýze, z čeho se to cns vlastně učit: Čihák/Memorix/Neuroanatomie HK/Minimum CNS...

V březnu a v dubnu nás taky čekaly testíky z histologie, a tak započalo studium 50 odstínů růžové. 

Dovolím si použít meme od mé kamarádky alias „královny memes“ - aneb takto vypadá naše učení na testy z histolky.

V dubnu už začalo trochu přituhovat, protože přišla předpitevka (zkoušení před pitevním týdnem) a následně pitevní týden. Když jsem se učila na předpitevku, tak mě zase chytla taková menší krize a spousta pochyb o sobě samé. Mám na to? Netuším, jak se to všechno zvládnu naučit. Jsem tady správně? 

A některé hodiny jako biofyzika jsou super. :D (Pokud teda zrovna neděláte magnetickou rezonanci)

Nakonec ale předpitevka dopadla :D a jelo se dál, člověk si znovu dokázal, že něco zvládnul, že to za to stojí a že ještě nepřišel čas to vzdávat. A tak jsme vkročili do pitevního týdne, který byl o hodně zajímavější než v zimě, kde jsme pitvali jen končetiny. V létě jsme viděli otevírání hrudníku, lebky, drželi jsme v rukou srdce, bylo to hodně husté a fascinující. Další plus letní pitevny bylo to, že jsem nechodila na 7 jako v zimě, ale na půl desátou, to bylo jiné bájo, konečně jsem nevypadala jako zombie.😂

Hurá na pitevnu!

V prvních jarních měsících se začalo probouzet jaro i v Olomouci, a tak když je člověku ouvej, tak si zajde vyčistit hlavu do přírody a hned je mu lépe. ♥ Což mě přivádí k běhacímu updatu: Stále běhám a stále mě to baví :D, už se konečně začalo oteplovat a to se hned běhá ještě lépe. Co se mi taky na běhání líbí je to, že díky tomu objevuju nová zákoutí Olomouce a stále zjišťuju, jak je ta Olomouc strašně krásná. ♥

No není to nádhera? ♥

můj oblíbený „běhací“ most :D