Příspěvky

Knížky s medicínskou tématikou

Obrázek
Zdravím vás moji milí čtenáři! :D Blíží se nám letní prázdniny a to je doba, kdy máme většinou více času na čtení, a tak jsem se rozhodla, že vám doporučím nějaké skvělé tituly s medicínskou tématikou (když už jste zabloudili na ten premedický blog😅).

První knihou je autobiografie mého oblíbeného profesora Josefa Kouteckého, zakladatele dětské onkologie v Československu. Pan profesor již bohužel není mezi námi, ale byl to velice inspirativní člověk se srdcem na pravém místě. O panu profesoru Kouteckém jsem přečetla již snad všechny knížky, co o něm existují a tahle se mi líbila snad nejvíc, proto vám ji doporučuji. (Mimochodem ty ostatní jsou taky skvělé. :D) Celá kniha je věnována osmi múzám Josefa Kouteckého a jednou z těch múz je právě medicína!
Chirurg Tomáš Šebek je další z řady mých oblíbených lékařů. V ČR působí v Nemocnici Na Františku, dále je zakladatelem online lékařské poradny uLékaře.cz a informačního zdroje proLékaře.cz. Také spolupracuje s Lékaři bez hranic, s kterými vy…

Tak jsem to dala!

Obrázek
V posledním článku jsem se pořádně rozepsala o své cestě autoškolou a slíbila jsem vám, že se ohlásím, až budu mít po závěrečkách. Tak jsem tady a můžu vám oznámit tu nejvíc úžasnou zprávu... Dala jsem to!!!!🙈 (A vím, že to už jste zjistili z nadpisu, ale to nevadí.😂)
A jak celý tento den D probíhal? Samou nervozitou jsem ráno nemohla dospat, a tak jsem se vzbudila ještě před budíkem a stejně jsem pak ve finále nestíhala. 😂 Věděla jsem, že do sebe musím dostat nějakou snídani, jinak pak ohodím celý auto. Musím říct, že to byla opravdu velká výzva, jeden kousek bábovky jsem jedla asi 20 minut, ale za pár hodin jsem byla ráda, že jsem něco to ráno snědla a můj žaludek se potom už nevzpíral. Takže jestli chcete nějakou radu, pokud vás čeká něco stresujícího, najezte se!! Je úplně jedno, jestli to bude jogurt, malá sušenka nebo rohlík s máslem, hlavně něco, potom si za to poděkujete! 
Když jsem přišla k úřadu, už tam čekaly moje kamarádky, které taky dělaly ten den závěrečky. Nejprve nás…

Klid před bouří

Obrázek
I když nám náš život připadá často nudný, nezajímavý a po scrollování na ig ještě víc nudný a nezajímavý, každý z nás má svůj vlastní příběh, který je jedinečný, i když ho zrovna nesdílíme na sociálních sítích. Život každého z nás je jízda na horské dráze, která rozhodně není nudná! A navíc, každý svého štěstí strůjcem, pokud se nudíme delší dobu a už nás to nebaví, je třeba si vymyslet nějakou novou výzvu. Pokud mě ještě neznáte, asi nevíte, že čtete článek osoby, která je ve vymýšlení nových výzev mistr, zvláště těch, kdy se ztrapním a dostanu do nějaké nekomfortní situace.😂 Tou mojí poslední výzvou je autoškola🙈 a pokud jste ještě neměli tu čest to vyzkoušet, zdaleka nevíte, do jakých všemožných situací se můžete dostat, zvláště, když řízení nepatří mezi vaše silné stránky.
Můj příběh s autoškolou začal na konci ledna, kdy jsem si podala přihlášku a hned druhý den, jsem absolvovala první teorie, kde započalo moje ztrapňování, když se nás ten učitel náhodou na něco zeptal.😅 To jse…

Věci, které mě naučila karanténa

Obrázek
Ahoj moji milí čtenáři, vítám vás všechny u dalšího článku. :D Je tu 41. den karantény a já si za tu dobu doma prožila pár mentálních breakdownů, také pár momentů, kdy se vám v hlavě rozsvítí ta pomyslná žárovička, ale co je důležité, všechno jsem to nakonec zvládla a jsem tady. Za mě velký úspěch.
Čím déle jsem doma, tím více času mám na přemýšlení o všem možném, logicky.😅 A ač se mi na začátku zdálo, že celá tahle situace s koronavirem přinesla jen špatné věci, postupem času se ukazuje, že vše není černobílé a že ta karanténa mě dokonce i něco naučila.
Za prvé mě karanténa naučila mít zase ráda školu. (Trochu paradox, když tam teď nechodím.) Celý tenhle školní rok byl pro mě extrémně náročný, ne nadarmo se říká, že třeťák je na gymplu jeden z těch nejtěžších ba i nejtěžší rok vůbec. Třeťák je totiž přesně ten rok, kdy se zároveň učíte předměty jako doposud plus nějaké nové - více specializované podle toho, jak jste si sami zvolili. Do školy jsem nechodila ráda, skoro jsem se tam n…

Můj žalozpěv

Obrázek
10. 3. 2020 byl velmi zvláštní den, do školy jsem šla až na třetí vyučovací hodinu, svítilo sluníčko a já měla dobrou náladu. To ráno jsem měla pocit, že si konečně užívám přítomnost, přichází jaro a já se cítím dokonce i šťastná. Pak přišla nudná hodina angličtiny, kde jsme zrovna kontrolovali úkol, když se z rozhlasu ozvalo divné šramocení a potom zpráva o tom, ať zítra do školy nechodíme... Počkat, co? To jsem právě usnula a všechno se mi zdálo? Asi ne, protože se všichni na sebe začínáme usmívat a vyměňovat si nadšené pocity. Paráda! Tak máme prázdniny, stejně to bude trvat maximálně 14 dnů a pak se vrátíme, nevěřím tomu, že by nám opravdu dali volno na delší dobu, takové zázraky se v tom našem ústavu nedějí. 
Prvních pár dnů bylo divných, ukázalo se, že ten mrška koronavirus nezpůsobuje jen běžnou chřipku, ale že je to něco horšího. Ze zpráv a vlastně i z míst, odkud bychom to v životě nečekali, se na nás začala valit masa informací o pandemii, kolapsu zdravotnictví v Itálii a v…

Proč zrovna medicína?

Obrázek
Nejprve bych si dovolila vzdát úctu a poděkovat všem zdravotníkům za jejich práci zvláště v těchto dobách, kdy jich je nade vše potřeba. Jsou to opravdu borci, zůstávají v nemocnicích, protože musí, berou několik hodin přesčasů, i když na ně doma čeká rodina a jejich spánkový deficit je každým dnem větší. Děkujeme!

A teď už k dnešnímu článku. Při rozhodování o svém budoucím povolání jsem musela zapojit všechny mozkové závity a udělat velké rozhodnutí. Pro každého člověka je to těžké, netuší, od čeho se má odpíchnout a do toho neustále poslouchá rady od svých rodičů, prarodičů a tetiček přes koleno.

Jak mě tedy napadlo, že bych svou další cestu chtěla směřovat na medicínu? Nejprve to ke mně došlo přes srdíčko a až po tom jsem o tom začala nějak víc racionálně přemýšlet. O tom prvním impulzu jsem se rozepsala ve článku - Můj příběh. :D

Dalo by se to přirovnat k zamilovanosti, která postupem času přerostla v lásku. Asi si teď klepete na čelo, co jsem to za blázna. Ano, pro někoho možná j…

Můj příběh

Obrázek
Jak to všechno začalo? Znáte to, topíte se v pláči, protože život je hnusnej, všichni vám jenom ubližují a neexistuje žádná spravedlnost. Často si kladete otázky, proč žijete, když stejně za nic nestojíte a pak zase proč vám život vůbec nepřeje... Tak přesně tohle byl můj začátek, divoká puberta, náročná škola, platonická láska, problémy doma v rodině. Každý den mi bylo do pláče, ve škole jsem se bála promluvit nahlas před celou třídou, domů se mi nikdy nechtělo a neustále mě pronásledovaly myšlenky na jednoho a toho samého kluka. Vše bylo prstě špatně a světlo na konci tunelu se prostě neobjevovalo, za každým rohem na mě čekala jen tma.

Ten zlomový okamžik nastal jednoho večera, kdy jsem ztratila všechny naděje a ubrečen se začala smiovat se svým pádem. Těch několik měíců jsem se topila, ale pořád jsem se nějakým způsobem držela chvílemi nad hladinou, najednou jsem se však plně oddala a padala jsem na samé dno... A v tomhle momentě se stal zázrak. Někdo mě vytáhnul nad hladinu a dovo…