Podzim se vším všudy

Tak už je to měsíc, co chodíme do školy, šílené, jak to zase uteklo. Při listování fotkami a deníkovými zápisky za říjen zjišťuju, že bylo víceméně celý měsíc nádherné počasí a oproti prváku byl i čas na to si to počasí užít.😃 Ne fakt, když porovnám první měsíc v prváku vs. ve druháku, tak je to opravdu o něčem jiném. Budiž tedy tahle věta nadějí pro všechny prváky, kteří doslova padají na hubu, protože ten prvák je fakt masakr a kdo si tím neprošel, tak neví, to se nedá popsat, to se musí zažít. Ale nevěšte hlavu, opravdu bude lépe! (alespoň teda první měsíc ve druháku😂, kdo ví, jestli to zase rychle nesjede do starých kolejí)

Alma mater v podzimních barvách😍

Měsíc říjen a začátek druháku mi ale navzdory hezkému počasí přinesl notnou dávku demotivace a otázek, jestli to má smysl ta medicína, jestli jsem si vybrala dobře a jestli mi to za to opravdu stojí. Ne že by se mi nějak extra nedařilo nebo by se ke mně někdo choval hnusně ve škole, to ne, spíš mě jen napadaly takové existenciální otázky, které klasicky přicházejí, když má člověk čas přemýšlet nad kravinami. Což v prváku nebylo, tam jsem měla dost co dělat, abych krom učení zvládla základní lidské potřeby.😅

Oproti prváku bylo teď víc času si ten podzim užít

Nicméně teď už možná začínám přicházet na to, co způsobilo tu vlnu demotivace. Nazvala bych to přehlcením z medicíny a projevovalo se to asi takhle: když jsem si šla ve svém volném čase číst knížku, byl to většinou životopis o nějakém lékaři, když jsem poslouchala podcast - opět rozhovor s někým ze zdravotnictví, jdu na kafe s kamarády - o čem si povídáme - no o škole, jdu se dívat na seriál - jak jinak než z lékařského prostředí... A najednou přetekl pohár a má hlava si řekla stop, už toho bylo moc. Já sama dobrovolně jsem se tou medicínou zahltila tak, až se to přechýlilo do úplně opačného stavu. V jeden moment jsem se sama sebe zeptala, jaké jsou mé koníčky mimo medicínu, kterým se teď aktivně věnuju. Smutné bylo, že jsem vlastně na nic nedokázala přijít. A tak jsem si dala předsevzetí, že se vrátím k tomu, co mě třeba na gymplu strašně bavilo, ale pak už na to na medicíně nebyl čas. Musí na to být čas, musím si ho najít, jinak to bude rychlá cesta do pekel.

Jinak abych tady jen nepsala, že mám toooolik času, že nevím, co s ním, tak poslední týden už to zase byly „prvák vibes“.😂 V jeden týden test z histologie, fyziologie a z biochemie, plus protokol na sacharidy, který měl asi milion stránek a doplňujících otázek. No ale nějak jsem to zvládla!💪😅 Trochu jsem se u toho sice zapotila, moc nespala, vypila litry kafe, ale je to za mnou. 

všude samá biochemie a protokoly, které mě taaaak nebaví

kafeee🙌

No. 1 našich rozhovorů je, jak si uspořádat zkoušky v zimním zkouškovém. Dát si dřív histolu nebo biochem? Zkusit to naspeedovat na předtermín a mít hezké Vánoce, ale v předvánoční čas se z toho div nepo💩? Stále nevím, jak se rozhodnout, slyšela jsem už milion názorů, ale každý to má jinak, takže to stejně za mě nikdo nerozhodne a budu to muset udělat sama.

Tak doufám, že v listopadu to už konečně rozseknu, jak si to zimní zkouškové rozplánuju.