Ahoj, vítám vás všechny u dalšího článku! Po hooodně dlouhé době jdu dopisovat svoje resty za páťák, měla jsem takovou trošku psací krizi, kdy jsem si říkala, že ty moje příspěvky stejně nikdo moc nečte a jestli to má cenu vůbec dopisovat další články za páťák. Nicméně jsem včera dávala otázkové okénko na instagram a přišlo několik zpráv, kde jsou další příspěvky a že vám to moc pomáhá, což mě upřímně moc potěšilo. :D A tak jsem zpátky a jdu vám dopsat všechny bloky za páťák.

Dneska se podíváme na předmět Klinická onkologie, opět jeden z těch menších bloků, s menší zkouškou, se kterým jsem se natrápila jako loni s tělovýchovou. Na onkologii jsem měla před začátkem bloku neutrální názor, možná i trochu pozitivní, protože věřím, že to dokáže být velice fascinující a zajímavý obor. Nicméně po tom, co mě vyhodili na zkoušce a ještě ke všemu to bylo extrémně nepříjemné a ponižující zkoušení, tak mám teď k onkologii trochu pošramocený vztah. Jak málo stačí. Někteří doktoři vás namotivují na obor, o kterém byste jinak ani ve snu nepřemýšleli a jiní vám dokážou znechutit sebevíc zajímavou oblast.

Ale pojďme na chvíli pryč od mých subjektivních zážitků a podíváme se na nějaké organizační informace, co vás bude čekat. Jako vždy opět říkám, že za ty roky se výuka může měnit, možná to budete mít jinak, než jsem to měla já. Co je první velká změna, postavil se nový pavilon onkologie ve fnol, který vypadá opravdu hodně cool.😎

zdroj: https://www.fnol.cz/aktuality/fakultni-nemocnice-olomouc-vybuduje-novy-onkologicky-pavilon-pomohou-penize-z-evropske-unie

 Na blok urgentu jsem se hodně těšila a taky jsem měla na co, tento blok byl za mě zatím jeden z nejlepších z těch bloků, co už jsem v páťáku absolvovala.

Výuka je na 1 týden, hned v pondělí se začíná v 8 na Centessimu ve škole a nejdřív projdete takové organizační věci. Řeknou vám, že kromě teoretické výuky vás taky čeká jedno odpoledne na urgentu a k tomu se rozepíšete taky na jedno odpoledne na záchranku. Zpátky k výuce na Centessimu, v pondělí máte přijít na 8, út-čt de facto taky (výuka ofiko začíná v 9 a od 8 do 9 si máte jít procvičovat vše, co už jste se naučili - resuscitace, intubace, šití atd) - třeba v mém bloku nás za celou dobu nikdo nepřišel zkontrolovat, jestli tam opravdu jsme na 8, takže si každý chodil tak, jak uznal za vhodné (ale vím, že v jiných blocích už takové štěstí neměli a sem tam je přišel někdo zkontrolovat už před 9, jestli tam jsou všichni😅). Pak máte do 12:30 výuku jen na tom Centessimu, nejdřív si povíte něco teoretického s vyučujícím - spíš to teda probíhalo formou diskuze, ale za mě to bylo moc fajn. A potom se přesunete do vedlejší místnosti a budete si všechno zkoušet i prakticky.

To jedno odpoledne na urgentním příjmu byla taky super zkušenost. Dojdete tam na druhou, jestli máte bílé oblečení nebo pláště, tak to je jim celkem jedno. A pak vás tam nějaký doktor provede a zbytek už závisí na aktuální situaci na urgentu, jestli budou nějací pacienti. Moje skupinka to měla se vším všudy, zahlásili nám, že přiletí vrtulník z bouračky, takže jsme viděli vše od začátku - příjem pacienta z vrtulníku na heliportu až do konce - ten pravý fičák na urgentu - ale vše organizované a každý věděl, co má dělat. No co vám budu povídat, byl to fakt zážitek vidět helikoptéru na vlastní oči a ještě při akci.

Další odpoledne vás čeká na záchrance - buď na Hněvotínské (tam je i vrtulník), nebo na Aksamitově (to je zas na Tržnici). Já jsem měla tohle odpoledne na záchrance těsně před Vánoci a vychytala jsem to opět hezky, měli jsme takové 2 poklidné výjezdy, takže já byla spokojená. Projela jsem se sanitkou, dokonce jsem seděla i vepředu😍a to se mi fakt hooodně líbilo. Jeden z mých splněných snů, tohle jsem vždycky chtěla zažít! Ještě na té záchrance jsou fakt všichni strašně milí a v pohodě, takže tam s nimi i pokecáte o všem možném. Co se týká oblečení, co si máte vzít s sebou, tak dostanete jejich. To odpoledne, kdy jdete na záchranku, tak mezi jednou a druhou si to na urgentu vyzvednete a další den mezi 7 a 8 to tam zase vrátíte.

A co se týká zakončení tohoto předmětu, tak nejdřív musíte napsat test přes moodle. Je na to neomezený počet pokusů, ale musíte to napsat na 100 %. Potom v pátek vás čeká praktická zkouška, kdy ve dvojicích nebo ve trojicích, dostanete modelovou situaci s resuscitací a vy na figuríně musíte ukázat, jak byste se v reálu měli správně zachovat.

 Jdeme dohnat trochu resty, co se mi zase nakupily za posledních pár měsíců a dneska se vrhneme na blok urologie. Je to už nějaký pátek, co jsem tento blok měla, tak doufám, že si na všechno vzpomenu.😅

Urologie je blok na 3 týdny, ale defacto jste v té škole 2 týdny a ten 3. týden je vyhrazený na „konzultace“ a zkoušku. Za mě je to naprosto skvěle vymyšlené, protože se aspoň nemusíte nervovat, kam tu zkoušku narvete, jestli vypíšou dostatek míst na termíny a jestli vám to předchozí bloky neobsadí. Tady je to jasně dané - ve středu se píše test a ve čtvrtek a v pátek jdou všichni na zkoušku, všichni mají jisté místo, žádné rvačky o termíny.😂

K tomu, jak probíhá výuka - první den se začíná v 7:45 úvodním seminářem, kde vám řeknou něco k organizaci výuky, že budete muset dělat prezentace (jupí) a jak bude probíhat zkouška. My jsme chodili na všechny semináře/přednášky do místnosti, která je jak vejdete na chirurgii k těm točitým schodům a potom doleva a v jedné z těch místností jsme měli všechny přednášky. První den se zároveň rozdělíte do skupinek cca po 6, ve kterých budete chodit na cvika, k tomu si rozdělíte do dvojic témata prezentací a pak už vás pustí domů.😅 Další dny to probíhalo tak, že jsme chodili na 7:45 u chirurgie do pravých dveří a tam jsme v jedné místnosti měli šatnu, kde jsme se převlékali na cvika. Na urologii jim bylo celkem jedno, jestli máme pláště nebo bílé oblečení. (V úterý nebo ve středu se chodilo trochu později, protože to mají na urologii nějaké onko sezení.) Na cvika jsme chodili podle rozpisu našich skupinek, takže jednou jdete na sály, pak na ambulance, na rtg, lerv, na urgent. Zkrátka můžete jít kamkoliv, kde je místo a kde vás chtějí.😂 Razítka se sbírají trochu chaoticky za jednotlivé výkony, co vidíte nebo i provedete (třeba per rectum vyšetření). Záleží, co vychytáte za doktory, jak moc budou štědří s razítky, u nás moc nebyli, takže jsme si poctivě celé 2 týdny odchodili. Za mě ale celkem fajn, když to třeba teď porovnám s internou, tak uro tisíckrát zajímavější! Třeba sály byly super, tam můžete vidět i daVinciho😎 a spoustu jiných zajímavých výkonů. Naše skupinka třeba měla možnost vidět i amputaci penisu a dokonce nechali i někoho z nás zaasistovat. Já měla také skvělou zkušenost i na dětské uro ambulanci, kde se nám věnovala jedna skvělá mladá doktorka. Pak byly samozřejmě i dny, kdy jsme spíš podpírali stěny😅, ale většinou ta cvika byla fajn. 

Zjistila jsem, že z urologie nemám žádnou fotku, tak tady aspoň ilustrační obrázek daVinciho.😅 zdroj: www.swissmedical.net

Jak skončí cviko, tak od 10:30 bývaly přednášky. Přednášky jsou povinné a tam vám opravdu nic nedorazítkují zpětně, takže tam se fakt musí chodit. Někdy to bylo fajn, někdy ne😅opět doktor od doktora. Plus na těch přednáškách prezentujete ty svoje prezentace.

Ten třetí týden vás bude čekat test a ústní zkouška. Na zkoušku se nezapisujete nikde ve stagu, jen se nahlásíte na konkrétní den v pátek na poslední přednášce. Náš blok to měl všechno special kvůli urologickému kongresu, který byl od čtvrtka, takže jsme test spláchli v pondělí a ústní v úterý/ve středu. Měli jsme hezky o 2 dny víc volna, takže děkuji organizátorům urologického kongresu, že nám to tak hezky vyšlo na náš blok.😂 Nicméně za normální situace je test ve středu a zkouška ve čtvrtek/v pátek. Test se píše ve škole na moodlu a každý si musí donést svoje zařízení, na kterém to bude psát (tablet/notebook/mobil) a je to v klidu, není se čeho bát. Já jsem si na ten test vytvořila kartičky na quizletu, tak to bylo super na opakování před testem. A potom na ústní jsem se učila z vypracek a řekla bych, že týden až 10 dní je tak ideální doba na učení. Průběh ústní se zde odvíjí podle toho, jestli se na vás usměje štěstěna a kdo vás zrovna bude zkoušet.😅 Může to být příjemná zkouška, ale taky nemusí, záleží na zkoušejícím. U zkoušky si taháte 2 otázky - jednu teoretickou a jednu z těch kazuistik, na které jste dělali prezentace. Na mě se zrovna štěstěna usmála, takže já měla zkoušku z urologie příjemnou. :) 

 Tak a je to tu, první blok v páťáku! Letos se mi do školy taaak moc nechtělo, když jsem v neděli jela vlakem do Olomouce, tak jsem si říkala, že to zas bude, nekonečné podpírání zdí na chodbách, obory, které mě nenalákají ani omylem a šikana u zkoušek. Takže má očekávání od páťáku byla opravdu mizivá, už jsem vůbec nic neočekávala. A pak přišla gynda a mě to mile překvapilo! Oproti čtvrťáku to byla parádní změna, což pokračovalo i v následujícím bloku, takže DOUFÁM, že ten páťák bude aspoň o kousíček lepší než čtvrťák.😂

Moji milí, připravte se na konečně pohodový blok! První 4 dny nás čekaly jenom přednášky a to na 11:30! Hello pozdní vstávání, konečně jsem nechodila do školy jak zombie s kruhy pod očima, ale mohla jsem se pořádně vyspat. :D V pátek nám začala cvika, ale i tak to byly pokaždé 2 hodiny a po zbytek dne volno. Na moodle nám přistála tabulka s rozpisem, kdo kdy jde na jaké oddělení a v kolik hodin. Za mě to bylo velice dobře vymyšlené, protože jsme byly rozděleni do skupinek po malém počtu a bylo to tisíckrát lepší, než když se nás nahrne 15 mediků na jedno oddělení. V průběhu celého bloku jsme prošli porodnici, sály, fetální medicínu a ambulance. Za mě byly asi nejlepší sály, tam toho člověk viděl asi nejvíc. Určitě vás bude zajímat, jestli jsem viděla porod. Anoooo, viděla! :D Nebyl to sice můj úplně první porod, ten už jsem stihla v létě na praxích, ale i tak to byl kouzelný a dojemný zážitek. ♥

Mimo cvika a přednášky nás taky čekala výuka na centessimu, kde jsme si každý porodili své miminko, takže výuka na gyndě byla fakt pestrá a viděli jsme od každého něco. :D Na co určitě nezapomeňte na cvika, tak je bílé oblečení, ne plášť, ale striktně zdravotnické oblečení, to na gyndě vyžadují. 

Co se týká zakončení tohoto 3týdenního bloku, tak vás bude čekat kolokvium, kde je dohromady 20 otázek, ale bylo to v pohodě, není se určitě čeho bát. :)

A jak jsem se bála, že v páťáku budou nezáživné bloky jako tomu bylo ve čtvrťáku, tak najednou úplný obrat a najednou jsem zjistila, že i ty přednášky můžou být zajímavé. Takže když jsem si pročítala otázky ke kolokviu, tak jsem to po dlouhé době nedělala s odporem😂, ale bylo to opravdu zajímavé! Trošku naprd bylo to, že jsem se viděla v každém onemocnění a zjistila jsem, že mám asi stopadesát patologií. Nicméně to "strašení" s tím, co všechno se může pokazit, zapůsobilo aspoň pozitivně na to, že jsem se objednala na dlouho odkládanou preventivní prohlídku na gyndě. 😂 Takže takový malý reminder pro vás pro všechny - objednejte se na ty dlouho odkládané preventivky, teď hned.

To by bylo ode mě všechno pro dnešek, příště se můžete těšit na článek o urologii! 3 týdny, kdy jsem oproti gyndě nepanikařila, co všechno mám, jak hezký blok! (Nee, fakt se máte na co těšit, vaginy vystřídaly penisy - well balanced life)

zdroj obrázku: Spontánní porod | FNOL

 Uznávám, že mám trošku zpoždění s psaním článků, prázdniny už dávno nejsou.😅 Ale říkala jsem si, že by byla škoda, kdybych se nepodělila o zážitky z letních stáží v nemocnici, protože tyto prázdniny jimi byly doslova nadupané. Celkem jsem za prázdniny po čtvrťáku navštívila 3 oddělení - chirurgii v rámci povinných praxí, ARO v rámci dobrovolné stáže a pediatrii v rámci placené stáže, takže to bylo opravdu pestré. :D

Půjdu na to chronologicky a začnu u povinných praxí z chirurgie. U nás na lf upol jsou po čtvrťáku povinné 2 týdny praxe na chirurgii. Pokud se rozhodujete, kam se upíšete na ty 2 týdny, tak určitě doporučuju nějakou menší nemocnici, protože tam vás hned začlení do provozu, naproti tomu ve fakultkách se vám může stát, že budete celé 2 týdny jenom podpírat zdi. Já jsem si pro praxe vybrala menší okresní nemocnici a byla jsem nadmíru spokojená! Už posledních pár let medicíny jsem se jako chirurg v budoucnu neviděla, a tak jsem od praxí na chirurgii neměla zrovna moc velká očekávání. Ještě k tomu všemu pro mě byl čtvrťák rokem kotrmelců a nejistoty jak ve studijním životě, tak v tom osobním. Moje pocity ze čtvrťáku byly následující - A tohle je ta opravdová medicína? Od čtvrťáku už mě to přece mělo začít opravdu bavit a já si místo toho připadám extrémně unavená a absolutně nepoužitelná v praxi. Celý čtvrťák jsem akorát škrtala obory, co rozhodně nikdy dělat nebudu a frustrovaná z chování některých doktorů ve fakultce jsem si neustále kladla otázku, jestli mi to za to stojí... A pak jsem udělala neurolu, poslední zkoušku čtvrťáku, úplně jsem přestala myslet na školu, objevila zase svoje staré záliby a vyrazila jsem na svatbu mé kamarádky. Najednou mi bez toho medicínského světa bylo tak hezky a říkala jsem si, jestli mě zas praxe neuvrhnou do depky a pochybností o tom, jestli chci vůbec pracovat ve zdravotnictví. A pak přišel první den na chíře a rovnou na sály, u druhé operace jsem už asistovala a z nemocnice jsem ten den odcházela s úsměvem od ucha k uchu, že to bylo wow. A pak přišly další dny, další asistence a ten pocit, když jsem se viděla ráno na rozpisu operací jako MUC., tak to bylo neskutečný. Na sálech už mě znali, sestřičky si pamatovaly moji velikost rukavic, konečně jsem se cítila v nemocnici hezky a ne jako ve škole, kde člověk tak akorát podpíral zdi. A na to, že jsem byla v menší nemocnici, tak jsem viděla obrovské spektrum výkonů - klasickou chirurgii, cévní chirurgii, ortopedii a urologii. Místy mi to už přišlo jako bych měla praxi zároveň na ortopedii😅, ortopedie si mě sice tolik nezískala, jsou to většinou delší operace, velké krevní ztráty a šrouby a kladiva mě moc nefascinují. Nicméně bylo husté to vidět a taky si u něčeho zaasistovat, byla to zas úplně jiná chirurgie. Dokonce jsem měla v ruce i kladivo, což si myslím, že musel být docela vtipný pohled.😂

Po dlouhé době zase jiskřičky v očích. ♥

Ze sálů jsem odcházela sice fyzicky unavená, protože to mnohdy fakt nebyla sranda, když musíte ortopedovi držet dolní končetinu v určitém úhlu, co si nastaví a běda, jestli se pohnete byť je o milimetr! Po operacích jsem ještě chodila na ambulanci, kde to zas bylo o něčem jiném než na sálech. Na ambulancích se mi dokonce povedlo dostat k šití, což byl pro mě teda docela oříšek.😅 Ale musím říct, že se mi doktoři i sestřičky opravdu věnovali.

...když dostaneš na praxích domácí úkol

Nevěřila jsem, že to po praxích na chirurgii řeknu, ale trochu se mi pak po sálech stýskalo. Bylo to prostě husté oblékat se do sterilního, být vypsaná na operace a dokázat si, že ta malá Adélka, co před chvílí sotva odmaturovala, může najednou stát na sále vedle hlavního operatéra a mít ruce na tepně. A tak mi tyhle 2 týdny na chirurgii zase dodaly energii a motivaci, že bych tu medicínu přece jenom mohla dokončit.

Praxe na chirurgii utekla jako voda a já o týden později stála znovu na sálech.😂 Tentokrát zase z druhé strany s anesteziology. Stáž na ARU už jsem si domlouvala z vlastní iniciativy, to povinné nebylo.😅 A bylo opravdu zajímavé si ty sály vyzkoušet z obou stran, pokud nebyly komplikace, tak tam ti anesteziologové měli opravdu pohodičku. Nicméně o pohodičce se ani náhodou nedalo mluvit na oddělení, tam to byl jiný fičák. Pořád se píchaly centrály, dělaly se tracheostomie, resuscitace, dialýza. Člověk se na tomto oddělení pohybuje opravdu na hranici života a smrti a zjistí, jak je zde tenká hranice. Co si mě ale taky hodně získalo na aru, tak byl skvělý kolektiv, to dělá opravdu hodně!

jedna modrá z ARA ♥

A poslední do třetice z mých prázdninových oborů byla pediatrie. Zase něco úplně jiného oproti těm dvěma předchozím oborům. Jelikož větších dětí na oddělení zrovna moc nebylo, tak jsem chodila s doktory převážně na novorozence na šestinedělí, což mi absolutně nevadilo!😍 Zjistila jsem, jak velké téma je KOJENÍ, jak to u někoho jde samo a jiné maminky se s tím chuděry natrápí. Taky jsem přišla na to, že poslechnout si srdíčko a plíce u miminka je někdy opravdu nadlidský úkol, protože mu nemůžete říct, ať na chvilku zadrží dech při výdechu, ať slyšíte dobře srdce. Takže vychytat moment, kdy zrovna nebude brečet, abyste si ho mohli vyšetřit, je někdy fakt nadlidský úkol.😂 Taky jsem se skrz novorozence dostala i na porodnici a překvapilo mě, že to tam vypadá jako na nějakém luxusním hotelu. Nicméně pediatrie nebyla jen roztomilá miminka, barevné haleny se zvířátky a mini fonendoskopy. Byly to i drogově závislé matky, kde je vám líto nevinného miminka, co už se narodí jako malý závisláček, poporodní deprese, kdy musíte volat psychiatra a děti, o které se jejich rodiče nechtějí starat nebo tam probíhá domácí násilí. 

Mini fonendoskop na miminka

Suma sumárum se letošní prázdniny na praxích nadmíru povedly! :D Zase jsem chytla trochu to nadšení k medicíně, získala jsem spoustu nových zkušeností a posunula jsem se zase o kousek blíž k mému budoucímu povolání (ikdyž stále nemám 100% vybraný obor a jak se konec školy blíží, tak mě to čím dál tím víc stresuje😅, ale věřím, že ono to nakonec nějak dopadne a že snad pak budu s výběrem spokojená).

skoro jako doktorka Plyšáková😅

P. S. Přes prázdniny a i teď na podzim jsem se trochu vypařila z instagramu a už tam nesdílím tolik věcí. Důvodem je asi přirozený vývoj a přes prázdniny jsem tak nějak dospěla k názoru, že teď je pro mě příjemnější si to všechno, co život přináší, sdílet sama se sebou a se svými nejbližšími. 

 A máme tu před sebou nejdelší blok z celého čtvrťáku a zároveň takového asi největšího strašáka celého tohoto roku. Neurologie a psychiatrie - blok, který trvá dohromady 6 týdnů. Hned první den na vás čeká souboj hladové zvěře. Jako první půjdete ráno v pondělí na neurologickou kliniku (budova M1), kde se všichni posadíte do posluchárny alias kaple. (Ano, opravdu to je kaple a je tam dost zima, takže pokud nemáte poslední letní blok, tak doporučuju teple obléknout.) Hned na začátku přijde do té kaple sekretářka a hodí vám tam 2 papíry - jeden dopředu a druhý dozadu, na jednom jsou skupiny A-C a na druhém skupiny D-F. Zde nastala pomalu až rvačka, kdy se všichni vrhli jako supi na ty dva papíry, opravdu komedie. Mně se samozřejmě povedlo zapsat až na poslední místa, co zbyla.😂 Nakonec jsem měla skupinu F, kde toho po nás sice náš doktor chtěl hodně a museli jsme se připravovat na každé cviko, ale ve výsledku bych řekla, že nám to pak aspoň pomohlo u zkoušky. Jinak o ty skupiny je taková rvačka, protože A-C začíná neurologií a končí psychiatrií každý den, D-F to má naopak a na psychiatrii se někdy končí dřív, takže jdete dřív domů. (Není tomu tak ale vždy a někdy zase můžete končit dřív na neurologii, takže je to stejně podle mě jedno, co máte za skupinu.) Já měla tedy skupinu F, takže jsem každý den začínala psychiatrií, kam jsme chodili na 8 a potom asi od 10? (teď fakt nevím už jak to bylo😅radši koukněte na moodle) jsme přecházeli na neurologii. Na psychiatrii byly převážně jenom přednášky, párkrát jsme šli k pacientům, ale spíš jako skupina, takže z toho stejně člověk nic moc neměl, ale ty přednášky byly někdy i zajímavé. Na neurologii záleží, kdo vás učí, my měli pana doktora externistu z jiné nemocnice a fakt učil dobře, i když to někdy byly trochu stresující hodiny😅, řekla bych, že nás toho naučil opravdu hodně. Na každou hodinu bylo nějaké téma, které jsme se měli naučit a potom o tom tématu měla v ideálním případě probíhat diskuze na hodině. Ze začátku jsme se učili vyšetřovat na sobě a potom už nás začali i pouštět k pacientům, které jsme vyšetřovali, odebírali jim anamnézu a potom to referovali našemu doktorovi včetně diff dg. Potom byly v celém bloku taky dny, kdy cvika nebyla, ale místo toho byly přednáškové dny, kdy jste celý den seděli v kapli a poslouchali přednášky. (každý blok to má jinak, ten svůj konkrétní rozpis najdete v moodlu)

Světlým bodem tohoto bloku byla pro mě stáž v psychiatrické léčebně v Kroměříži. To nám nabídli hned ze začátku bloku a kdo chtěl, tak se tam mohl zapsat. U nás o to nebyl takový zájem, ale jestli tu možnost budete mít, tak to moc doporučuju! Bylo to celkem na 3 dny, měli jsme zajištěné ubytování v nádherné vile přímo v areálu psychiatrické léčebny. Potom jsme byli individuálně rozepsaní na každý den stáže na konkrétní oddělení. Já jsem byla na závislostech, na psychoterapii a na centrálním příjmu a dohromady jsme měli i exkurzi po dětském oddělení. A všude to pro mě byl opravdu velký zážitek a dalo mi to víc než celý blok psychiatrie v Olomouci. Na závislostech mi to chvílemi přišlo spíš jako vztahová poradna, protože 80 % závislostí tam ti pacienti měli způsobené problémy ve vztazích, kolikrát to byla fakt síla. Taky mě tam nechali udělat úplně samotnou příjem pacientky k léčení, takže to byla taky super zkušenost. :D Na psychoterapii jsem byla přítomna u skupinové aktivity "psychosoud", což by bylo na delší vysvětlování, co to vlastně je, ale bylo to o pohledu sám na sebe, jak se člověk sám vidí z několika různých pohledů. Toto bylo hodně intenzivní, plné emocí a nepřenositelný zážitek, na který jen tak nezapomenu. A poslední den jsem byla na centrálním příjmu, kde bylo obzvlášť intenzivní setkání s holkou ve stejném věku jako já až na to, že byla pod vlivem drog - pervitinu. Celá tato stáž byla tak intenzivní, tolik věcí se tam stalo a tolik věcí se tam odehrálo ve mně samotné.

Po návratu z Kroměříže, kde jsem si připadala trochu jako v jiné realitě, nastal tvrdý náraz ve formě zápočtů a zkoušek. Na psychiatrii byl zápočet za docházku, to bylo v pohodě, ale na neurologii jste zápočet dostali za vyšetření pacienta a určení jeho diagnózy + teoretické zkoušení na vyšetřovací metody, které jsou zároveň součástí zkouškových otázek. (ale opět měla každá skupinka trochu jiné podmínky zápočtu) Asi jsem se toho bála víc než bylo třeba, nakonec ten zápočet nebyl tak strašný a všem v naší skupince to dali. Potom následovala zkouška, kde se dostávám k výhodám toho, když máte neurologii a psychiatrii jako úplně poslední blok. Na začátku mi všichni říkali - To je strašné, že máš neurolu jako poslední. To ti nezávidím, to máš fakt blbej rozvrh. To nejtěžší máš až na konci, to bych nechtěla... Absolutně k ničemu byly tyto kecy😂 a ve finále byl tento blok nejlepší a znovu bych si takový rozvrh zvolila. Výhoda číslo jedna - jako poslední blok vychytáte květnové státní svátky a my k tomu měli navíc další studijní volno. Výhoda číslo dva - všichni už jsou unavení a chtějí prázdniny - nikdo, absolutně NIKDO se tam s vámi nebude chtít handrkovat o absencích, o zápočtu a ani o zkoušce. Když vás vyhodí v průběhu prvního bloku, není pro ně problém vás vyzkoušet na dalším bloku, stejně tam budou muset zkoušet. Kdyby vás ale vyhodili na posledním bloku, znamenalo by to pro ně obrovskou otravu - zkoušet někoho o prázdninách, proč by to dělali? A tak se stalo, že ani na psychiatrii, ani na neurologii do konce června nikoho nevyhodili od zkoušky a všem nám to dali.😂 Sice se to občas neobešlo bez hloupých keců a připomínek, ale dali nám to. Takže pokud tady mám někoho, kdo byl smutný z toho, že na něj zbyl blbý rozvrh s neurolou na konci, tak hlavu vzhůru, je to ten nejlepší rozvrh dle mého. :D

přednášky z neurologie v kapli

Co se týká samotných zkoušek. Nejdřív jsem šla na psychiatrii, na kterou jsem se učila z vypracovaných otázek z našeho ročníku (další výhoda posledního bloku - zbytek ročníku před vámi už všechny ty materiály protřídí a řekne vám, z čeho je nejlepší se učit), které byly top strop a díky za ně, takže ty určitě doporučuju. Sice se vám může stát, že se vás doptají u zkoušky na nějaké kraviny, což se stalo i mně, ale tam bych řekla, že to bylo spíš náladovostí zkoušející, že jsem jí zrovna nesedla, ale dala mi to, takže cajk. Co se týká neurologie, ta se mi oproti psychiatrii učila fakt blbě. Existují knihy přímo z Olomouce (je to otřesně napsané, věty tam nedávají smysl, ale je to přesně to, co chtějí u zkoušky slyšet a taky jsou z této knihy dělané vypracky), potom existuje Růžička (taková oranžová bichle) - ten je hezky napsaný, ale toto ti naši zkoušející moc nechtějí slyšet a všichni mají svůj vlastní výklad neurologie. Já se učila z vypracek dělaných podle olomoucké knihy a stal se mi takový "vtipný" moment u zkoušky, kdy jsem zkoušejícímu tvrdila něco, co jsem se naučila z vypracek. On se úplně rozohnil, co jsem to řekla za kravinu a kde jsem to jako četla, tak jsem řekla, že přece v té jejich olomoucké knize, ze které se máme učit (nikdy jsem ji do té doby nedržela v ruce :D). Přičemž on mi tu knihu donesl u té zkoušky a řekl mi, ať to tam teda najdu. Krve by se ve mně nedořezal v tu chvíli, ale zachovala jsem chladnou hlavu a jen jsem se modlila, ať to tam je. A představte si, bylo to tam!!😂 Tak se na to otráveně podíval a pronesl, že to tam kolegové teda pěkně debilně napsali, ale uznal mi to. Takže moje zkouška z neurologie nebyla úplně nejpříjemnějším zážitkem, ale dopadlo to dobře a já mohla utíkat domů na prázdniny! :D

Posledních pár dní před zkouškou

Co se týká počtu otázek, které si taháte, tak u psychiatrie jsou to 3 - jedna z obecky, druhá ze specky a třetí z klinického managementu. U neurologie je to jedna z obecky a dvě ze specky. A co se týká přípravy na zkoušky, tak na psychiatrii bych doporučila tak ten týden (ale dá se to zvládnout i za menší počet dnů) a co se týká neurologie, tak já u toho seděla docela dlouho, ale těch 6 týdnů je asi takový ideál.

A tady už bylo po všem, tady už jsem se smála :D

A to by bylo ode mě vše k tomuto bloku a tím jsme konečně uzavřeli celý čtvrťák. :D Možná ještě sepíšu něco málo k letním praxím, protože letos jsem si tam střihla rovnou 3 obory a všechno bylo přímo nadupané novými zážitky, takže se máte na co těšit! :D

 Radiologie a nukleární medicína aneb takový 2v1 blok. :D Výuka trvá celkem 2 týdny a před začátkem bloku by vám měl přijít email s rozpisem jednotlivých témat na radiologii a v kolik hodin budete začínat. Víceméně každý den probíhá tak, že v 7:30 začíná výuka na nukleární medicíně (taková nová budova hned vedle toho největšího pavilonu fn, co se teď zrovna staví, je tam zamknuto, a proto musíte každé ráno zvonit na sekretářku). Připravte se opět na nalejvárnu přednášek, i když párkrát se půjdete podívat i do provozu, to nebylo tak špatné. Potom máte krátkou pauzičku na to, abyste přešli na radiologii, která se nachází v budově A - musíte sejít schody u chirurgie do -1 a tam za čekárnou je přednášková místnost. Na radiologii budete začínat v 10 a budete si připadat jako netopýři, protože je to místnost bez oken, kde se zapne projektor a po 2 až 3 hodinách koukání na snímky už budete mít opravdu dost.😅 Ale ani na radiologii to nebudou jenom přednášky, párkrát jsme se šli podívat na ct, mr a i na sály s intervenčními radiology nás vzali.

Za mě byl tento blok docela náročný, protože jsme tam většinou byli tak do půl jedné, přestávek moc nebylo a po každém dni, co jsem vyšla z té kobky bez oken na sluneční svit, tak mě vždy rozbolela hlava. Nicméně bych řekla, že tento blok byl jako jeden z mála celkem dost využitelný do budoucna. Ikdyž většina z nás radiologové nejspíš nebudeme, tak číst správně snímky se hodí každému lékaři a mám pocit, že tady z tohoto bloku si aspoň nějaký základ určitě odnáším. :D Navíc se vám znalosti z radiologie hodí i do dalších bloků, například na neurologii už berou jako samozřejmost, že umíte popisovat radiologické snímky. 

Abyste dostali zápočet z tohoto předmětu, tak musíte mít hlavně v pořádku razítka ve stážáku - nárok máte na 1 den absence. 

Po skončení bloku vám ještě z radiologie nabídnou, že se následující týden můžete připojit na online volitelňák - 3 hodiny, kdy budete s Heřmanem popisovat snímky a on vám to u toho bude dovysvětlovat. Já jsem se na tento volitelňák přihlásila a měla jsem ho den před zkouškou, že mi třeba pomůže to ještě jednou slyšet vysvětlené. Sice jsem večer před zkouškou byla naštvaná, že kvůli tomu volitelňáku nestihnu už něco dozopakovat😂, ale nakonec bych řekla, že se to vyplatilo. Sice se od vás očekává aktivní účast, tzn. jste vyvoláváni a popisujete snímky, ale na druhou stranu - přesně toto se od vás bude chtít i u zkoušky, takže si myslím, že je to perfektní trénink ke zkoušce - těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Takže já tento volitelňák můžu jen a jen doporučit (nezapíšete se na něj ve stagu, ale přímo na výuce dají kolovat papír, kde se napíšete, že byste o to měli zájem).

Co se týká samotné struktury zkoušky. Nejdřív vás čeká zkouška z nukleární medicíny (doporučuju tam být i dřív, často vás vezmou i dřív než je ofiko začátek), kde si taháte jednu otázku. Z čeho se učit? Existují skripta - Nukleární medicína (pohlídejte si rok vydání, abyste měli ty nejnovější), z těch je ideální se učit. Mně se na nukleárku učilo teda pěkně blbě, pořád nějaké technecium, no já to opravdu nedávala.😅 Ale co jsme se bavili se spolužáky, tak spoustě se zase učila líp nukleárka než radiola, takže uvidíte, třeba vás to bude bavit. Po tom, co zvládnete zkoušku z nukleárky, tak vás pošlou na radiologii, kde nejdříve dostanete 2 snímky na počítači - ty máte popsat a potom si taháte otázky z teorie (já už si nevzpomínám, jestli to byla 1 nebo 2 otázky). Já bych řekla, že na ty snímky je kladen docela velký důraz, takže určitě nepodcenit! A z čeho se učit na radiologii? Na snímky dostanete přístup na PACS, kde máte všechny možné snímky. Je dobré si to aspoň párkrát otevřít a naučit se s tím programem aspoň trochu pracovat - orientovat se ve stranách, naučit se přepínat různá okna atd. Na teorii existuje kniha přímo z naší kliniky. Je docela obsáhlá😅a já mám radši vypracky, takže jsem se učila z vypracek (přepsaná kniha do bodů, rozhodně stravitelnější) a do knihy jsem koukala pouze na snímky, které tam byly i popsané. Já jsem se pořádně začala na radiologii a nukleárku učit se začátkem toho bloku a hned následující týden jsem šla na zkoušku a řekla bych, že ty 2 až 3 týdny jsou celkem dostačující na učení.

*Poznámka pod čarou - na radiologii se obrňte na jejich sekretářku, občas dokáže člověku říct celkem nepříjemné věci, ale to si opravdu člověk nemůže brát k srdci.😅

Občas se našel čas i na přestávky mezi nukleárkou a radiolou a to jsme nejradši chodili na chlebíčky do gynda-bufetu. :D