Pomalu ale jistě začíná jít do tuhého, je tu rok 2021! 🎇Jako každý rok jsem si 31. prosince říkala, že ten následující rok bude určitě lepší, koronavirus zmizí během ledna, prostě ze dne na den se stane zázrak a my všichni se vrátíme k životům, jaké jsme vedli do loňského března... Tady se opět projevila jedna z mých slabých stránek - až do očí bijící naivita. 😂 Jaká je tedy realita? Covidu se asi jen tak nezbavíme, bohužel v lednu nepřišel nikdo s kouzelným proutkem, aby vše vrátil do normálu... možná tak přišly jedny z prvních dávek očkování - alespoň chvilková naděje a záblesk světla na konci tunelu! Ale už dost ke covidu, valí se to na nás ze všech stran, tak teď k něčemu o hodně „veselejšímu“ - k mému lednu z pohledu maturantky!😜 Připravte si popcorn, kolu a jdeme na to!

Po vánočním odpočinku mi hned 1. ledna začala vojna. S kamarádkou jsme zhodnotily, že naše znalosti z biologie jsou celkem mizivé a jestli se chceme dostat na medicínu, musíme začít makat i na té biologii. Ne že by mě tenhle předmět nebavil, zvlášť ta část, která se týká člověka, mi přijde nejzajímavější vůbec. Ale biologie není jenom člověk, jsou to i kytky, zvířátka a houby, takže jsme 1. ledna rozjely náš hardcore plán: naučit se celou biologii na maturitu a k přijímačkám za 3 měsíce. Na každou maturitní otázku jsem si v těch 3 měsících vyhradila 3 dny a jednou za týden se z těch naučených otázek zkoušíme. Teď po měsíci můžu zhodnotit, jak moc se nám tento plán osvědčil. Hned první MO (maturitní otázka) měla 20 stránek, jupí! Takže to bylo hned velké vystřízlivění, že hlavně musím změnit svůj styl učení, abych zvládla tolik učení za tak krátkou dobu a pamatovala si z toho to hlavní. Bylo to těžké, ale nějak jsem se s tím popasovala a i když jsem si každý týden říkala, že tu otázku opět neumím ještě víc než tu minulou, tak se nakonec těch 15 minut povídání pokrylo v pohodě a teď už nejsem tolik nervózní z maturity z biologie. Doufám, že nám tenhle plán vydrží a podaří se nám ho plnit až do konce března.

Téměř každodenní učící seance

Když už jsem u té maturity, tak v její letošní podobě se na vládě taky děly velké věci! Zaprvé si náš ministr školství založil ig a udělal tam anketu pro maturanty, jakou část maturity bychom chtěli letos zrušit. No jak to asi dopadlo?! Samozřejmě, že většina chtěla zrušit ústní, protože se na to člověk musí nejvíc učit. Já jsem teda už od začátku chtěla zrušit slohy, protože mě fakt nebaví je psát a ani nevím, jak bych se na to mohla připravit, asi bych tam něco splácala a prošla, ale když ty slohy mě fakt nebaví.😅 S didakťáky zatím ani moc nemám problém, před maturitou si zkusím pár testů a snad to nějak dopadne - tak vždyť jsem do té školy chodila 4 roky, většinu času tam dokonce dávala pozor (aspoň pasivně) a spousta věcí se tam dá odvodit i logicky. A kdyby se zrušily ústní, tak mám teď sice pohodu a maturitu vlastně zadarmo, ale vím, že bych se pak nedonutila všechno naučit k přijímačkám a tam bych pak rychle vylítla, takže za mě prostě zrušit ty slohy. Každopádně z toho konečného rozhodnutí MŠMT jsem byla jedna z mála, která se radovala. Na ig dokonce pak vznikl účet s názvem spravedliva.maturita, který iniciuje různé demonstrace, aby byly ještě větší úlevy pro nás maturanty. Ale jako moc nevím, co si o tom myslet, viděla jsem, že blokují uživatele, kteří s nimi nesouhlasí, a všude prezentují, jak takový názor mají všichni maturanti v republice.😏 Což si jako upřímně nemyslím. Takže pozor na různé dezinformace a vše prověřovat z více zdrojů! Jak bych to jen nazvala, je to všechno takový kočkopes teď.😂 S tím naším návratem do škol je to taky dost zajímavé, jsem na to dost zvědavá, ale uvidíme, jak se to nakonec vyvrbí.

Takže to byly maturity, teď jak se to má s přijímačkami. Na 1. lf letos navýšili počty přijímaných na průměr, takže taky skvělá zpráva! 👏 A teď už se jen modlím, aby to na ostatních fakultách neudělali podobně nebo ještě hůř - vzali všechny na průměr. Opět je tohle všechno ve hvězdách.⭐🌠

Ale abych nebyla až moc pesimistická, letošní leden byl také hodně ve znamení dnů otevřených dvěří! 😃 A i když jsou takové podmínky, jaké jsou, myslím, že všechny dod byly dost lákavé a svou úlohu - nalákat co nejvíc uchazečů, splnily. Jelikož jsem se loni osobně účastnila dod na lf upol a lfhk, tak ty jsem letos vynechala, ale co jsem prostě nemohla vynechat - no samozřejmě, že MUNI MED! 💖 To je prostě láska, takže jsem jednu celou sobotu strávila koukáním na videa a představováním si, jak by bylo nádherné, kdyby mi to tam vyšlo.😊 No jo, krása by to byla, ale to je opět ve hvězdách.... 🌠

Leden byl opravdu náročný měsíc (to asi píšu o každém měsíci, měla bych vymyslet něco víc originálního do příště😂). Opět jsem zjistila, že to psychické zdraví nijak neošulím a že ono mi to dá sežrat, když se o něj nebudu starat. No jo, to je věc, která mi stále nejde, najít mezi tím učením a odpočinkem rovnováhu. Mám chvíle, kdy si říkám, že makám dost a že to na přijímačky musí stačit (těchto chvil je teda málo). A pak jsou momenty (těchto je zase víc), kdy si připadám, že stále nic neumím a že to nikdy nedokážu do té své hlavy nacpat a že na přijímačkách budou všichni o hodně lepší než já. A když si dám chvíli pauzu, tak se cítím provinile, že se zrovna neučím. Proto bych taky chtěla napsat, že tyto moje deníčky slouží asi hlavně jako vzpomínka, abych si někde zdokumentovala a uchovala tento neobvyklý a pro mě zlomový rok. Rozhodně vám nechci nějak radit, jak máte věci dělat a říkat, že ten můj přístup je nejlepší na světě, vždyť vidíte, jak se v určitých věcech taky sama plácám. Možná bych měla zvolnit, možná to všechno moc hrotím, vždyť je to jenom škola a kdybych se letos nikam nedostala, tak to nebude žádná katastrofa, asi určitě bych si hodně pobrečela, ale život by šel dál. Kdyby to nevyšlo, tak by to bylo třeba to nejlepší, co by se mi mohlo v tu chvíli stát (i když bych to tak v tu chvíli neviděla), třeba by mě ten rok mimo školu úplně změnil... Vážně netuším, jak to bude za pár měsíců, ale to jediné, co mi teď zbývá, je věřit, že ať už to všechno dopadne jakkoliv, tak to bude vždy to nejlepší, i když se mi to tak na první pohled možná nebude zdát.

Jsem moc ráda, že jsem se ze svých momentálních pocitů mohla vypsat, dostat to ze sebe ven a nosit v hlavě o trochu míň věcí a starostí. Tak na viděnou zase za měsíc, tentokrát už u únorového deníčku! :D Mějte se pěkně!