Pomalu Rychle jsme se přehoupli do druhé půlky června, což jsem si v dubnu absolutně nemyslela, že se toho kdy dočkám. A dočkala! Maturita a přijímačky za mnou, ty nejdůležitější výsledky už vím, takže mi konečně po necelých 10 měsících učení mohly začít ty opravdové prázdniny! 😁😎 A co to znamená? No přece nálož článků na blogu! 

V dnešním článku bych vám chtěla popsat přijímačky na LF UPOL z mého pohledu, jak probíhaly, jakou strategii jsem zvolila, z čeho jsem se na ně připravovala a jak to nakonec celé dopadlo. Tak jdeme na to!

Celý příběh bych začala vyprávět od našeho svaťáku před maturitou, kdy jsem si jednoho dne zkoušela projet celou knížku s modelovkami na LF UPOL. Překvapivě mi to dopadlo docela dobře, dokonce hodně dobře a to byl moment, který mě nakopl k tomu, abych se po maturitě na to učení nevykašlala, ale ještě zabrala z posledních sil a věnovala čas příkladům, které mi nešly, optice, triviálním názvům v anorganice atd. Dalším faktorem, který mě na té cílové rovince poháněl, byla vzpomínka na den otevřených dveří, kterého jsem se na LF UPOL ještě ve třeťáku zúčastnila. Dodnes si pamatuju, jak jsem tam seděla v té velké narvané posluchárně a poslouchala proslov děkana fakulty, který mě doslova chytnul za srdíčko. Od té doby jsem sice chvílemi střídavě tíhla k Brnu a k Praze, ale nakonec se kruh uzavřel tam, kde začal. 

V době maturit absolutně nebyl čas na přípravu na přijímačky a po maturitě už se mi sakra nechtělo, ale byl to jen jeden týden, který mě dělil od přijímaček. Jeden týden, kolik to je v porovnání s tím, co už jsem zvládla. A tak jsem se hecla a v tom krásném letním počasí jsem se ještě na chvíli zavřela v pokoji a zasedla k problémovým příkladům z chemie a počítala jsem je, dokud jsem si nebyla jistá, že je zvládnu. Kreslila jsem si čočky, zrcadla, opakovala bakteriální a virová onemocnění a dělala si na papíry přehledy kapitol, které mi tolik nelezly do hlavy.

Do Olomouce jsem odjela už den předem, protože jsem dostala termín už od 7:00. Já jsem ranní ptáče a přála jsem si termín brzy ráno, ale že až takhle brzo, to jsem nečekala. 😆 Ale aspoň jsem měla důvod strávit v Olomouci víc času a vyzkoušet si i spaní na kolejích. Celkově jsem na ty přijímačky a hlavně VÝLET do Olomouce byla natěšená, konečně se někam po lockdownu podívám!! Samozřejmě mě přepadaly myšlenky typu: Co když to nevyjde? Neměla jsem se radši soustředit na Brno nebo na Prahu, třeba bude v Olomouci větší konkurence. Co když v těch přijímačkách bude zrovna to, co neumím? Takovéhle myšlenky jsem se snažila zahánět tím, že jsem si říkala, že jsem pro to udělala maximum, že to dopadne tak, jak má. Ale že i tak do toho na těch přijímačkám dám všechno a pak se děj vůle boží. A to mě uklidnilo. 😊 Jinak jsem asi desetkrát za cestu koukala do batohu, jestli opravdu mám s sebou kalkulačku a všechny potřebné papíry.😅 Jelikož jsem do Olomouce jela naprosto sama samotinká, tak jsem se ještě navíc trochu obávala toho, jak se tam zorientuju, jak se ubytuju na kolejích, jak najdu fakultu. Nakonec s orientací nebyl absolutní problém, data a google mapy mě zachránily!😄 Splavená po cestě jsem se nějakým způsobem ubytovala na kolejích, našla svůj pokoj a začala krize - hlavou se mi honily myšlenky, že ještě nejsem připravená na vejšku, že to nezvládnu a proč jsem sem vůbec jezdila, vždyť tam bude tisíc dalších lidí, kteří na tom, budou líp než já. Ale pak jsem si řekla dost, nech té trudomyslnosti a jdi se radši projít na čerstvý vzduch. A to bylo to nejlepší rozhodnutí, co jsem v ten moment mohla udělat! Najednou jak jsem vyšla ven, jako by ze mě všechen strach spadl a já si to začala užívat. Vydala jsem se směr lf, abych tam pak ráno trefila úplně bez problémů, cestou jsem si dala zmrzlinu a celá Olomouc mě naprosto okouzlila! 😍 Prošla jsem se okolo katedrály sv. Václava, dále jsem zavítala do Smetanových sadů, kde byla taková parádní atmosféra a nakonec hřeb večera a taky kopce 😅 lékařská fakulta! ♥ Krásná a tak akorát velká. Moc se mi líbila a v ten moment jsem si začala říkat, že mi bude opravdu hodně líto, když to nevyjde, ale jestli to vyjde, tak budu skákat radostí metr do stropu.

Když jsem se vrátila z večerní procházky zpátky na koleje, dala jsem si večeři a pak začaly chrastit klíče v zámku. A tak mi rychle blesklo hlavou, aha, tak to bude asi moje spolubydlící na tom dalším pokoji, který je v buňce. Prosím, ať je milá, ať si spolu rozumíme. A pak do těch dveří vešla sympatická brunetka s úsměvem od ucha k uchu, promluvila na mě po slovensky a obě jsme hned věděly, že si rozumět budeme! 😁 Celý večer jsme pak spolu prokecaly a já měla pocit, že se snad už nějakou dobu známe, že si tak rozumíme. Potom za námi přišla ještě kamarádka té mé nové kamarádky, která byla také ze Slovenska a jak jsem záhy zjistila, tak to byla medička v prváku. Tak jsme tam už měly na pokoji pěkný babinec.😅 Povídaly jsme si o všem, co nás napadlo, probraly jsme studium v Olomouci, koleje, plány na léto, očkování, jak se dopravíme následující den k fakultě. Bylo to moc příjemné povídání a když jsem ten večer usínala, říkala jsem si, že lepší už to snad být nemůže. ♥

A bylo ráno 8. 6. 2021, den, na který jsem se tak dlouho připravovala, den, který rozhodne o mé budoucnosti. Nějak moc důležitých věcí najednou a já byla překvapivě úplně v klidu a moje nová kamarádka taktéž. 😂 My jsme absolutně nezapadaly mezi průměrné uchazeče na medicínu, my nezapadaly ani do těch nad nebo podprůměrných, my byly prostě jiné. A pak když jsme se před kolejemi setkaly s Verčou (Slovenka, medička z předešlého dne), aby nás zavedla k fakultě, tak nám vyprávěla, jak byla ráno úplně nervózní za nás.😅 A my přitom byly stále v klidu, nepochopitelné, ale skvělé, připadala jsem si, jako bych byla otupěná nějakou drogou. (Ale nebojte, já si ten stres pak vybrala při čekání na výsledky.😅)

Došly jsme k fakultě, vyřídily papírování, poohlédly jsme se po konkurenci (tam bylo tolik lidí!!! a to bylo během dne ještě kupa dalších termínů) a pak už jsme šly na to! (*stále v klidu😂) Jinak organizace byla v Olomouci skvělá, nikde jsme nečekali dlouhé fronty, šlo to rychle, k místu našich přijímaček nás všichni ochotně navigovali, palec nahoru! Jak jsem si sedla do lavice, měla jsem ještě trochu času, a tak jsem ho strávila tím, že jsem si povídala se svou spolusedící, která čirou náhodou byla moje jmenovkyně a taky si pamatuju, že měla krásný šato-overal. 

Od sedmi nám 2 paní doktorky začaly vysvětlovat, jak máme vyplňovat záznamový arch, kolik budeme mít času a kam patří napsat identifikační číslo. Pro budoucí uchazeče důležité info, jak vypadá přijímačkový test na LF UPOL: Přijímačky jsou jednokolové, píšete jeden test ze tří předmětů: fyzika, chemie, biologie. Máte na to přesně 60 minut, otázek je celkem 60, v každém předmětu je 5 otázek za 2 body (to tam budete mít napsané v zadání, které otázky jsou za kolik bodů) a zbytek za 1 bod, celkem tedy můžete získat 75 bodů. Olomouc nebere na průměr ani nedává žádné bonifikace, všichni mají rovné podmínky, což se mi hodně líbí. :D 

Bodové hranice 

• 2020 VL: 1993 uchazečů se dostavilo, vzali 343, bodová hranice byla 58 bodů (po odvolání klesla hranice na 52 bodů)
• 2020 ZL: 1131 uchazečů se dostavilo, vzali 94, bodová hranice byla 65 bodů (po odvolání klesla hranice na 62 bodů)
• 2021 VL: 1907 uchazečů se dostavilo, vzali 331, bodová hranice byla 60 bodů (po odvolání klesla hranice na 51 bodů)
• 2021 ZL: 1111 uchazečů se dostavilo, vzali 94, bodová hranice byla 67 bodů (po odvolání klesla hranice na 65 bodů)

Všichni mě strašili, že je na to v Olomouci málo času a že v chemii jsou brutální příklady a je to pravda, můžu jen potvrdit, ale opět se to dá zvládnout, když víte, jak na to! 😈 Takže čtěte dál!

Materiály

Absolutní must have pro Olomouc jsou tyto knížky: