Neskutečné, jak rychle to utíká, že už mám za sebou další měsíc a půl nového semestru. Živě si pamatuju, jak jsem psala články „Z deníku maturantky“ a snila o tom, že jednou budu na medicíně. No a teď už jen pár měsíců a půlka medicíny bude za mnou. No nic, musím se přestat dojímat, podle mě to dělám u každého článku, který vyjde.😅

Jarní Olomouc naprosto miluju!!

Jak již víte z předchozích článků, zimní semestr ve třeťáku pro mě nebyl procházkou růžovou zahradou skrz psychické problémy (článek zde). To jsem ale ještě netušila, co mě čeká v následujících měsících. Zkouškou z mikrobiologie jsem proplula už ani nevím jak, nakonec to byla celkem příjemná zkouška a já si tak říkala, že teď jsem v životě fakt spokojená, nic mi nechybí, mám tolik věcí, za které můžu být vděčná... No a vzápětí přišla jedna velká facka v mém osobním životě. Nechci to teď tady nějak dopodrobna rozebírat z více důvodů, každopádně doposud pro mě byl tenhle semestr jedním z nejtěžších vůbec, což bylo ovlivněné hlavně mým aktuálním psychickým rozpoložením, ale moc doufám a věřím, že zase bude dobře. ♥

Ale teď už k tomu, co se dělo ve škole.😀 Už jsem začala chápat, proč se říká, že třeťák je na medicíně jedním z nejtěžších ročníků. Letňák mi to dokazuje dnes a denně.😅 Abych vás trochu uvedla do situace. Máme 2 hlavní předměty - patologii a patologickou fyziologii (oba předměty o tom, když v těle něco nefunguje tak, jak má), ze kterých budeme dělat na konci semestru zkoušku. Rozsahem jsou obě zkoušky cca jako anatomie v prváku, takže si představte, že nemáte 1 anatomii, ale rovnou 2. Vezměte v potaz ještě to, že na každý z těch dvou předmětů budete potřebovat minimálně měsíc čistého učení a že oba ústavy jsou s vypisováním termínů přes červenec a srpen velice skromné. Suma sumárum nezbývá vám nic jiného než na jednu z těch zkoušek jít v předtermínu a na druhou na konci června (nebo existuje i varianta - jedna zkouška v červnu, druhá v září). Takže abyste vše „stíhali“ (just kidding, stíhat nebudete nikdy) musíte s učením na jednu z těch dvou velkých zkoušek začít už na začátku semestru. Do toho píšete 3 průběžné testy z patfyz, někdo píše každý týden testy na patole a každého z nás čekají skoro každý týden testy z farmakologie. Závěr: Všichni tady umřeme.

Tady jsem ještě měla energii učit se ze Zámečníka, to mě velice rychle opustilo.😂

Konec stěžovacího okénka. (když jsem si celý článek po sobě přečetla, zjistila jsem, že je celý stěžovací, pardon, dnes to ale jinak nejde😂)

Já jsem si vybrala, že bych chtěla jít jako první na zkoušku z patologie (ještě uvidíme, jak se na to bude tvářit moje wifi při zápisu termínu), takže jsem se snažila o učení patologie ten měsíc a půl. SNAŽILA je velice vystihující slovo, protože opravdovým učením bych to fakt nenazvala.😂 Hlavně mi dělají trošku čáru přes rozpočet průběžné testy z patfyz, kdy do toho vážně nestíhám dělat zároveň i patologii, takže pak nestíhám a pravidelně jednou týdně předělávám svůj učící plán, kde se počet stránek za den neúprosně navyšuje.

Tento semestr nám taky začal nový předmět - farmakologie. Kromě farmakodynamiky a farmakokinetiky bych řekla, že je to celkem zajímavý obor. Ale co mě nebaví, jsou průběžné testy, na jejichž úkor opět nestíhám učení patologie.😅Takže opět předělávám plán, počet stránek opět stoupá. No nic, aspoň už umím psát recepty, tak si předepíšu Neurol a ono to třeba nějak půjde.😅

Do toho nám přibyly ještě další 2 nové předměty - epidemiologie a imunologie, které ale naštěstí nejsou celý semestr, takže jsem se s nimi už stihla i rozloučit. Každopádně epka byla o tom naučit se výhody a nevýhody kohortových studií, studií případů a kontrol, umět spočítat incidenci, prevalenci a teda to byla taková kravina, která mě taaak moc nebavila.😂 A pak ta imunologie, což bylo taky vtipné, když ve všech předmětech otázky na imunitu vesele přeskakujete.😀

Chtěla bych to zakončit něčím optimistickým, tak vám sem aspoň přidám fotku z Nemocnice pro medvídky, což je můj oblíbený projekt od IFMSA (International Federation of Medical Student's Associations). Aspoň jednou za semestr se snažím jít na tu Nemocnici, protože ty děti mi vždycky tak zvednou náladu. :D Pokud by vás tento projekt lákal, tak určitě doporučuju zkusit.

Nemocnice pro medvídky - moje srdcovka ♥

Když bych ale tento semestr měla porovnat s prvákem, tak učení je podobně, akorát jsem už víc unavená a vyčerpaná a tolik už to do té hlavy neleze. Každopádně když si mám udělat čas na kamarády a na rodinu, tak mě nemusíte dvakrát přemlouvat.😅 Ale říkám si, že to je taky potřeba. Až se mě někdo za pár let zeptá, jaká byla vejška, tak nebudu vzpomínat na to, jak jsem se učila na nějaký test z patfyz, ale na to, jak jsem byla na půlení nebo s kamarády v čajovně.

A rozloučím se s vámi opět jarní Olomoucí.