Zdravím vás všechny po téměř dvouměsíční odmlce, žiju✌ a jsem připravená dohnat všechny resty. :D Začneme tedy u listopadového deníčku, protože by byla škoda, aby tento měsíc nespatřil světlo tohoto blogu.😅 Předpitevka, pitvy, popitevka, vánoční Olomouc a první neúspěchy. Let's go!

V listopadu se nám stala jakási komplikace a to ta, že náš vyučující na anatomii dostal covid a bohužel ho to dost skolilo, a tak naše skupinka na celý listopad „osiřela“. Kdyby byla normální výuka, tak by to asi nebylo tak hrozné, ale zrovna nás čekal pitevní týden a popitevka, takže dozvědět se natvrdo den předem, že následující den bude popitevka, bylo moc fajn.👌 Těžko ale tuto situaci dávat někomu za vinu, za nemoc nikdo nemůže a pokusy o nahrazení výuky od vedení byly a za těch podmínek, jaké byly, si myslím, že se to nakonec vše vyřešilo dobře.👍

Na začátku listopadu jsme tedy začali předpitevkou a asi bych pro nezasvěcené měla vysvětlit, co to vlastně je. Předpitevka je zkoušení, které předchází pitevnímu týdnu, aby vás na tu pitevnu mohli pustit a měli jistotu, že budete vědět, co pitváte a kde se co cca nachází. Nejdřív dostanete/vyberete si regio (oblast), kterou budete pitvat, a z které vás bude čekat zkoušení na té předpitevce. Je to zkoušení pouze teoretické, takže by po vás nikdo neměl chtít nic poznat na preparátu. („neměl“😃, ale u nás jaksi chtěl) Stejně tak jste u většiny vyučujících zkoušeni jen na to svoje regio, ale někteří zkouší už na předpitevce všechna regia.👌 Chce se po vás, abyste teoreticky ovládali v tom svém regiu kosti, svaly, klouby, ligamenta, nervy a cévy. U nás byla například senzitivní inervace a cévy absolutní must-have, ale záleží vyučující od vyučujícího.

I takhle můžou vypadat studijní materiály. Připomíná to spíš mapu metra😅, ale je to naprosto geniální, na Memorix já nedám dopustit.🙏

Já nemít ten ipad, tak bych asi jinak pokreslila miliony papírů, největší pomocník při učení!

A když zvládnete předpitevku, tak hurá na pitevnu!😅 Základem vaší výbavy bude pitevní sada, pokud váháte, kterou pořídit, tak já měla tuto a byla jsem s ní naprosto spokojená, úplně stačí. U nás v Olomouci se pitvá 2,5 hodiny od pondělí do pátku jeden týden v ZS a druhý týden v LS a v těchto týdnech veškerá ostatní výuka odpadá. A já si myslím, že je to geniální a jsem za tento systém moc ráda. Celý ročník byl rozdělen na čtvrtiny a na pitevnu se chodilo v časech: 7:00, 9:30, 13:00 a 16:30. Co jsem si samozřejmě vybrala já😂 od 7:00, ano, tleskám si, nejlepší nápad! Na jednu stranu, máte to hned za sebou a pak máte zbytek dne volno čas na učení. Ale to vstávání v 5:30, to nebylo dobré.😂 Takže pokud si můžete vybrat, za mě nejlepší čas od 9:30, vyspíte se a od 12 jste free. A jak jsem vnímala pitvy? Slibuju, že nebudu tolik zacházet do detailů😅. První den dobrý, to mě to i bavilo, ale od druhého dne to bylo spíš takové plácání ve vodě, každým dnem jsme dělali méně, protože jsme nevěděli, co už můžeme odpreparovat a co ještě ne. A za další, naživo to vypadá trochu jinak než na obrázku v Čihákovi. Úplně mě ty pitvy neučarovaly, v noci se mi zdálo o tom, co jsem ten den viděla a dělala a musím říct, že už se mi teda zdály v životě hezčí sny.😅 Na druhou stranu - pozitiva pitevního týdne: Utužili jsme vztahy v našem anatomickém kroužku, ramus nepodstatnus navždy v mém srdci. ♥ A zadruhé jsem ráda, že máme tu možnost vidět vše naživo ještě takhle při studiu, v některých státech jsou pitevny zakázány a já bych teda nechtěla jít k doktorovi, který uvidí můj plexus brachialis až na sále a stanu se pro něj pokusným králíkem. Takže díky a respekt všem dárcům těl, protože díky nim se naše vzdělávání posouvá na úplně jiný level.

Po pitevním týdnu následuje popitevní zkoušení. Velký strašák, který mi dlouho nedal spát, a říkala jsem si, že jestli zvládnu tohle, tak už asi všechno. Na popitevce jste zkoušeni už na všechna regia všichni bez rozdílu. Každý zkoušející ale zkouší jinak, někdo vám dá popsat úlomky kostí, někdo vám dá rychlou tahačku nad stolem (zkoušející vytáhne náhodně nerv/cévu/sval a řekni, co to je), někdo vám dá teoretický test a někdo si na vás přichystá všechno z výše zmíněného. Předpokládá se, že na popitevku se pilně připravujete již v průběhu pitevního týdne a během následujícího týdne si to hezky odškrtnete. Někteří borci šli na popitevku už ve čtvrtek nebo v pátek v pitevním týdnu.💪 To nebyl můj případ.😂 Naše osiřelá skupinka do poslední chvíle nevěděla, kdy a jak nás to čeká. Den předem jsme se to dozvěděli na 100 % - zítra nejdřív test a potom rychlá tahačka na pitevně. 3, 2, 1...stres na plné obrátky.😬 Tak nějak jsme s tou popitevkou všichni spíše počítali a předešlé týdny se učili, ale dokud nemáte přesně daný deadline, tak jste tak nějak v pohodě a ani vás nestresuje, že něco sem tam odložíte nebo se to nenaučíte na 100 %. Ale těch 24 hodin před popitevkou bylo hrozných, to jsem neměla vůbec chuť k jídlu, usnout jsem nemohla, brečela jsem a při každé pauze si připadala provinile, že se neučím. A taky mi vůbec nepřidalo porovnávání se s ostatními, ač nechcete, stejně se vás někdo zeptá, jak na tom jste a vzápětí začne mluvit, jak na tom je on a vy začnete panikařit, že to neumíte ani z poloviny jako ten daný člověk a že teda nemáte šanci to zvládnout. 

A pak nastal ten den D a jako první nás čekal test alá zápočťák, co se píše na konci LS. Rozdali nám to a já myslela, že se tam začnu smát, všechny ty hodiny a hodiny učení se zdály být k ničemu, vůbec jsem si s tím testem nevěděla rady, věděla jsem pouhé 2 otázky z 20 a ve zbytku jsem naprosto tápala. Říkala jsem si, že já na to tady prostě nemám, že to nikdy nedám a že jak skončí tento týden, tak půjdu někam do kanceláře oznámit, že končím. Jak jsme test odevzdali, tak jsme se začali snad všichni smát, co to jako bylo?! A než přišla na řadu tahačka na pitevně, tak jsme si navzájem postěžovali, jak si každý z nás připadá jako nejhloupější student na této škole a že to tempo nedáváme a pak jsme se zase smáli a uklidňovali se, že si tak asi připadáme všichni. A když už jsme byli na pitevně a každou chvílí na nás měla přijít řada, tak jsme neřešili větve femorálky, ale povídali si o Vánocích a o tom, jaké chceme komu dát vánoční dárky. A bylo to to nejlepší, co jsme mohli udělat. A pak už ani nevím jak, ale nějak jsme tím všichni proběhli a sice s odřenýma ušima, ale máme to!!😁🎉 Byly to ale silné emoce, z totálního dna postupně během dne člověk došel ke smíření a nakonec až k pocitu, že asi není tak hloupý, jak si myslel. Byl to hodně intenzivní zážitek a taky velký teambuilding.😅 Musím říct, že zatím mi ta medicína hodně připomíná reality show „Kdo přežije“.😂👌

Co si nenakreslím, to neumím. Občas teda ani to není záruka.😅

V euforii ze splněné popitevky jsme to šly s holkami oslavit na náměstí na punč a konečně jsem si zaslouženě mohla vychutnat přenádhernou vánoční Olomouc a na chvíli si odpočinout. Byl to krásný večer a ty svoje myšlenky na odchod ze školy jsem rychle vzala zpět.

Konečně znám i jinou část Olomouce, než jen fakultu, koleje a nádraží.

A jak už tomu tak bývá na medicíně, po každé hezké chvíli přijde zase nějaká facka, která člověka zase srazí. Tentokrát to byl druhý zápočťák z biologie, který jsem zase nenapsala. Zase. Ale říkala jsem si, že to nevadí, že si to holt opravím a napodruhé už to určitě zvládnu. Nedovolila jsem si z toho být smutná, tenkrát jsem to viděla jako dobrý přístup, že kdybych z toho brečela, tak by to byl projev slabosti. Neřešila jsem to, prostě jsem jela dál. To jsem ovšem netušila, že v prosinci budou následovat další události a jeden zlomový okamžik, který vše změní. Ale o tom až v dalším deníčku.

Jak bych jen shrnula listopad, přežila jsem.😂 Sice to občas se mnou bylo hodně nahnuté, ale stále jsem tady.💪 Myslím, že jsem to zvládla hlavně díky skvělým kamarádům a jejich podpoře a i když to opakuju v každém příspěvku, tak to stejně nedokáže vyjádřit mou vděčnost za jejich slova a činy. ♥

A na závěr taková vtipná věc a možná jedna z mých guilty pleasures. Ač by to do mě asi nikdo na první pohled neřekl, tak docela dost ujíždím na poslouchání electro music, dance a takové té „hudbě“, která má k opravdové hudbě dost daleko, protože se tam opakuje jeden jediný rytmus, ale hlavně tam jsou basy. (Na druhou stranu ale dokážu ocenit i kvalitní vážnou hudbu nebo hraní si se slovy - viz Michal Horák nebo Pavel Čadek #cellofolk😎) Nicméně blížící se popitevka udělala své, a tak mi i electro začalo připadat málo, tak jsem se tak nějak dostala k německému, polskému a ruskému rapu.🙈😂😂 Vysvětlení: popitevka, víc už dodávat nemusím.

 Měsíc se s měsícem sešel a já tu sedím nad prvním (a doufám, že ne zároveň i posledním) shrnutím měsíce na medicíně. O úplně prvním týdnu jsem se rozepsala zde, tak to tu nechci vše opakovat. 

I když vás všichni varují: „Hej kámo, odteď už nebudeš mít na nic čas a stejně to učení nebudeš stíhat.“, tak jim nevěříte a říkáte si, že to nebude tak hrozné, že všichni jenom plaší a že po náročných přijímačkách už vás nemůže nic moc překvapit. 🙃 Jak naivní, jak bláhové si toto myslet.😂

Po pravdě, první týden ještě nebyl takový nářez, protože je člověk hezky odpočatý, stále namotivovaný přemotivovaný, nikde vás zatím nezkouší, v anatomii se berou obratle a žebra, co bych za to teď dala.😅 Druhý týden začalo přituhovat - protokoly, první zkoušení a uč se na další týden. Třetí týden pokračujeme - první pitevna, protokolyyyy, další zkoušení a testy. Následovaly svaly horní končetiny (taky jste si všimli, že ty týdny na medicíně rozlišuju podle náplně hodin anatomie😂to je tak, když absolutně ztratíte pojem o čase) a coo, jak se to mám naučit, to snad nemůžou myslet vážně. Pak byly cévy a nervy hk 🙃🙃🙃🙃, jak jsem si jenom minulý týden mohla na něco stěžovat... 

To byl velice stručný přehled prvního měsíce na medicíně, který naprosto přesně odpovídá mé aktuální úrovni slovního vyjadřování - veliká koncentrace citoslovců, věty nedávající smysl a často opakující se slova. 😅 Jdu to zkusit znovu a lépe⬇️

Nejprve začnu přehledem předmětů, které mě jako prváka na všeobecném lékařství na LF UPOL v zimním semestru čekají, protože se to trochu liší oproti ostatním lf v Česku - resp. každá lf si to dělá trochu jinak, někde máte histologii už v prváku, někde máte latinu na 2 semestry, někde jen na 1. Můj rozvrh je velice krásný (tentokrát opravdu bez ironie😂), v zimním semestru mám jen 4 předměty - anatomii, biofyziku, biologii a lékařskou chemii a končím už ve čtvrtek. Nenajdete u mě latinu, protože tu budu mít až v letňáku, což je docela sranda přepínat na anatomii komplet do latiny, když latinu ještě nemám🙃, ale člověk si zvykne. Se spolužáky jsme se shodli, že realita prváka je taková, že celý týden každou minutu svého času řešíte jen anatomii a pak v předvečer nějakého jiného cvičení se teda kouknete na tu biologii/biofyziku/chemii. Ne že by ostatní předměty byly nějaká dávačka, ale člověk musí řešit zkrátka to, co víc hoří a anatomie vždycky hoří nejvíc.😂

Ve studovně mám už podle mě vysezený důlek.😂

Anatomie

Biofyzika

Biologie

Lékařská chemie

Musím říct, že ten přechod ze střední na vysokou pro mě nebyl až takový šok v tom, že se o vás už nikdo nestará, že vše nemáte naservírováno na stříbrném podnosu, protože si myslím, že covid nás maturanty v distanční výuce naučil.

Je ale teda pravda, že když člověk přišel na gymplu nepřipravený na hodinu, tak za to maximálně dostal nějaký černý puntík, ale to bylo vše. Na vejšce, když se na něco dopředu nepodíváte, tak vás za to i vyhodí z hodiny a musíte si to nahradit s jinou skupinou. Trochu jiný přístup.😅

Dalším mým zajímavým postřehem bylo to, že jsem o sobě tvrdila, že jsem ranní ptáče a nejvíc se naučím ráno. Tak ano, to je pravda, ale když nestíháte, tak je i ranní ptáče donuceno se učit do jedné v noci a to fakt trpím.😂 Ještě že byla minulý týden v Albertu v akci studentská pečeť, to jsme se při tom učení aspoň dopovaly cukrem.

Medicína mě taky naučila pít kafe. Doteď mi to nechutnalo, postupně jsem začala na automatových capuccinech, což vlastně jenom voní po kafi.😂 Ale už navyšuju dávky, takové presso bez mléka a bez cukru, to mě fakt dokáže probudit.

Studovna u nás na lf je také téma, které si zaslouží svůj vlastní odstavec. Za ten měsíc jsem pochopila, že sehnat tam místo k sezení v čase 10:00-15:00 je téměř nemožné. Taky jsem už vypozorovala stálé osazenstvo, vím, kde sedí holka, která neustále klepe nohou, jak poznám zahraniční studenty a že sedat si ke dveřím není úplně dobrý nápad. Taky je fajn, že podle knížek poznáš ročník. Nejvíc jsou podle mě v té studovně prváci a třeťáci.😂 Anatomie a patologie✌ 

Spánek. Jak já bych ráda spala!😭 Jsem ranní ptáče, ale že bych musela každé ráno vstávat v 6 ráno, to snad ani nemuselo být.😂 Jinak jak zhruba vypadá realita mého spánku - 7, 6, 5, 6, 12, 10, 11 (po, út, st, čt, pá, so, ne). O víkendu nejdu pod 10 hodin, naopak v týdnu nejdu nad 7 hodin. No co si budeme, vůbec to není zdravé, jsem po každým týdnu totálně mrtvá a slabá a chytím hned každou rýmičku. Chtěla jsem si dát předsevzetí, že příští měsíc zkusím ten spánek trochu zprůměrovat, ale vzhledem k tomu, že mě čeká pitevní týden.🙄😢 Tak třeba ten přespříští měsíc.😂

A u tohoto stolu sedíme 2, ano 2, a stejně potřebujeme milión věcí.😂

Pak tu mám jednu hlášku, kterou jsem zaslechla před studovnou od zahraničních studentů „Where's my life?“ - asi tak nějak se cítíme všichni, dokonale vystihující řečnická otázka. Došlo mi, že jsem hodně omezila své aktivity mimo medicínu, není na to čas. Například mi chybí nějaká fyzická aktivita, i když se za ten den dost nachodím, tak si myslím, že by mi takový běh nebo posilování/protahování hodně pomohlo, jak po stránce fyzické, tak možná ještě více po té psychické. Tak už mám další předsevzetí na příští měsíc.😅

Ale to, co je naprosto nejlepší na medicíně, je to, že tu najdete kamarády na život a na smrt. Doslova.😂 Ono to studium opravdu hodně sbližuje, hlavně když si máte s kým zanadávat, jak se z vás stal zombie a nic nedáváte. 

Tak to byl můj pokus o náhled do medikova přežívání na škole. 😂 Chtěla jsem to zakončit nějak optimisticky, ale příští týden nás čeká předpitevka, potom pitevní týden a popitevka. I like it!👌 Tak nám držte pěsti, protože to bude potřeba.

Kdyby jen pondělí...

Ale jinak to stojí za to.😆 Každý den si říkám: Ještě to nevzdávej! a tím bych to dnes ukončila, ještě to nevzdávejte!💪

Ale podzim, tak ten je tu nádherný! ♥

 Sen se stal skutečností a já s velkým potěšením odjela v neděli odpoledne do Olomouce a započala tak další svou životní etapu. Všechno pro mě bylo nové - město, koleje, škola, kamarádi, připadala jsem si jako Alenka v říši divů.

Je to tu opravdu moc krásné! ♥

Jako první nás v pondělí čekal tzv. úvodní kurz, kde se nám představilo vedení fakulty, fakultní nemocnice, knihovny, studijního oddělení a studentských spolků. Bylo to krásné, motivující a taky jsme se tu dozvěděli spoustu praktických informací, nebylo to tak, že by nás hodili do vody a plav. Po tomto úvodním kurzu nás čekala první přednáška a to konkrétně z lékařské chemie. Byla jsem v celku překvapená, že si ještě něco pamatuju z gymplu. 😅 Nebo spíš takhle: Tu látku už neumím, ale pamatuju si, že jsem se to někdy učila a že to v té hlavě už bylo.

Druhý den byl ve znamení přednášek a to hned tří - anatomie, chemie a biologie. Hodně jsem byla zvědavá na anatomii, na toho strašáka všech prváků a ona to zatím byla jen úvodní přednáška, takže jsme si poslechli, z čeho se máme učit, že následující rok uteče jako voda a že nebudeme mít na nic čas. Pak přišlo pár klasických hlášek z Básníků a to bylo celé. Následovala další chemie v podobném duchu jako ta pondělní a já začala přemýšlet, jestli má vůbec cenu na tu chemii chodit, když to jsou v podstatě převyprávěná skripta. Tak uvidíme po příštím týdnu a taky si počkám na další přednášející, jak mi bude ten jejich výklad (ne)vyhovovat. Třetí a poslední přednáškou toho dne byla biologie a ten pan profesor, který nám ji přednášel, mi strašně připomínal svým stylem výkladu našeho učitele na biologii na gymplu, tak jsem na té přednášce měla pocit jako že jsem se vrátila na střední. (v dobrém slova smyslu 😅). Musím ale přiznat, že po 3 měsících prázdnin bylo docela náročné vydržet sedět celé dopoledne na těch tvrdých a nepohodlných židličkách a u toho udržet pozornost, ale tak časem se do toho režimu určitě zase dostaneme. (nebo spíš budeme muset) Po přednáškách nastal sprint na koleje a rychlovaření oběda a pak zase úprk na fakultu na cviko z biofyziky, ale stihla jsem to!💪 Na biofyz jsme v podstatě taky zatím nic nedělali, takže jsem se zase mohla v klidu vrátit na koleje.😅  

  

Po našem chybném spočítání stránek.😂

Tady už to šlo trochu lépe, když byl prvotní šok zažehnán.😅

Třetí den jsme měli ráno imatrikulaci a to byl zážitek! Bylo to dojemné a krásné a když do velké posluchárny nastoupilo vedení fakulty a začala hrát hymna, tak mi dokonce i malá slzička ukápla, jak to bylo hezké. Díky imatrikulaci jsme přišli o první půlku cvika z anatomie, ale tu druhou půlku už nám neodpustili.😅 Takže jsme v těch slavnostních šatech, na podpatkách a v oblecích hezky sešli dolů až do podzemí do anatomického království. A po prvním cviku musím říct, že jsem moc ráda, jakého máme vyučujícího, protože vypadal jako velký kliďas, všechno nám vysvětlil a byl otevřený pro dotazy. Jasně, už to začalo - všechny anatomické směry, každý hrbolek a zářez na kosti v latině. A oproti ostatním lidem, co měli cviko v jiný čas, jsme měli tu výhodu (teda doufám, že to je výhoda, abychom toho zase příště neměli víc😂), že jak nám ho zkrátila imatrikulace o polovinu, tak jsme taky stihli jen polovinu toho, co se stihlo na ostatních cvikách. A tak jsem přišla na koleje, že to nebylo tak hrozné, pak jsme se ale s kamarádkou daly do počítání stránek v Čihákovi, co musíme umět na příště a dostaly jsme se k hrozivému číslu 140😂😂, tak jsem začala bláznit, že to nejde, že to nedám, že je to pravda, že už fakt nikdy nebudu mít čas... No a potom jsem zjistila, že neumíme počítat😂jaké překvapení, sekly jsme se o 70 stránek, přičemž já pak zjistila, že vzhledem k našemu polovičnímu cviku je to ještě méně stránek, tak jsem se zase uklidnila, že to nějak půjde. Ale i přesto toho není málo, hlavně je všechno v latině a když jste na gymplu neměli latinu a na medicíně vás čeká až v letňáku🙋, tak je to docela sranda.😂 A tak jsem začala, všechno si hodně překresluju, zvýrazňuju, vizualizuju a i když to jde pomalu, tak to nějak jde. Chce to určitě čas, než se do toho učení zase dostanu a najedu na své předmaturitní tempo.

Ve čtvrtek mě čekala 2 cvika - chemie a biologie, která byla opět spíše úvodní, ale snad na všech předmětech nám řekli, že nás budou pokaždé zkoušet nebo budeme psát, takže až se to na všech frontách rozjede, tak to bude docela sranda.😂

A čtvrtý den byl zároveň mým posledním dnem, ano, mám rozvrh jen do čtvrtka.😅 A je to skvělý na ten rozjezd, že tam nejsem až do pátka, ale v letňáku se přitvrdí.😬

Mé pocity z prvního týdne: Moc se mi v Olomouci a na fakultě líbí, je to tam krásné a jsem ráda, že naše fakulta je taková menší, že se v areálu školy tolik nenaběhám a všechno je hezky u sebe. Dále jsem opravdu vděčná, že pokoj na kolejích sdílím se spolužačkami z gymplu, na které jsem zvyklá a v tom našem pokoji se cítím v bezpečí, že si tam můžu oddychnout, na druhou stranu netuším, jak se tam budeme učit, když skoro všechen čas spolu prokecáme.😂💗 Nevýhodou je, že mám školu docela z ruky od kolejí, takže jsem se tenhle týden vůbec nezastavila, protože jsem pořád pendlovala mezi školou a kolejemi a pravidelně nestíhala nebo přicházela přibíhala přesně na čas. Ale to se snad časem taky zlepší a už budu mít přehled, jak dlouho mi trvá cesta tam a tam a jak moc dopředu musím vyrazit. Dalším mým poznatkem z prvního týdne bez mamahotelu bylo to, že jsem zjistila, že bych pořád jen něco jedla a i tak mám pořád hlad.😂 Takže když jsem přijela po týdnu domů, tak jsem snědla všechno, na co jsem narazila.😆 Ale na příští týden jsem připravená a už jsem si naobjednala jídla v menze.😎 Co bych ještě chtěla zmínit, je to, že už teď vidím, jak je potřeba se u něčeho odreagovat a s kamarády se bavit i o něčem jiném, než jen o škole, protože jinak se z toho člověk zblázní.🙈

První týden za mnou, bude to náročné, ale pevně věřím, že to půjde a že to zvládneme, když budeme chtít.💪❤ A hlavně je potřeba mít okolo sebe kamarády, na které se můžete ve všem spolehnout a můžete si navzájem kdykoliv na cokoliv postěžovat.😅

Budu moc ráda, když se se mnou podělíte o vaše pocity z prvního týdne na vš a přeju vám, abyste na své škole byli spokojení. A nezapomeňte, že je úplně normální zjistit, že vám daný obor úplně nevyhovuje a že byste chtěli radši studovat něco jiného. A pokud k tomuhle rozhodnutí dospějete, tak to rozhodně není vaše selhání, ale naopak jste odvážní a je skvělý, že nad sebou přemýšlíte a nechcete se nutit být na škole, kde vás to úplně nenaplňuje. Tak vám držím pěsti, ať v sobě naleznete sílu bojovat pro své nejtajnější sny.