Původně jsem tenhle článek chtěla vydat už včera 1. 6. den před maturitou s představou, že bude mít správný nádech nervozity, což by krásně odráželo celý květen v mém podání.

Ale jelikož jsem včera byla fakt v p**eli 😂, tak píšu až dneska, kdy už mám po maturitě... A spoiler do dalšího článku: Máááááám to!!!!!💖💖 Ale o tom, jaké to bylo, až někdy příště. 😁

Jaký byl květen? Náročný, stresující, vysilující, nářez. Ale začalo to docela nevinně, od 1. května jsme měli zcela dobrovolnou výuku, takže jsem za celý květen byla jen na jedné dvouhodinovce biologie a pak už jsem na nic nešla.😂 Já to měla už v tom dubnu tak, že jsem si ty otázky potřebovala hlavně projít sama a už jsem je nechtěla slyšet posté odvykládané na hodině. Ale někomu naopak pomáhalo to slyšet od někoho jiného. Takže systém dobrovolnosti v květnu se mi velice líbil!

Bylo tedy na čase na to pořádně sednout (ne že bych se tomu doteď nevěnovala 😂) a drtit se a zase se drtit. Celý květen bych rozdělila na dvě části: před svaťákem a ve svaťáku. Před svaťákem můj program dne vypadal následovně: 2 maturitní otázky a 100 otázek z modelovek za den. Mazec, ale nebyly tam už ty online hodiny, čímž jsem získala ohromné množství času navíc. A potom přišel svaťák a to už jsem jela jenom maturitní otázky, na modelovky vůbec nezbyla energie, čas a ani vůle. V průběhu našeho svaťáku jsme ještě psali didakťáky, což pro mě bylo velké zpestření těch monotónních dní. Byl to pro mě opravdu zážitek, protože jsem se po několika měsících namalovala a vzala si na sebe něco jiného než legíny. A taky jsem šla mezi lidi, naživo jsem se s většinou lidí viděla poprvé od Vánoc. 🙈 Šílené, ale já je tak ráda viděla, já z toho měla takovou radost. A možná právě těchto několik okolností dohromady způsobilo, že jsem se z těch didakťáků vůbec nestresovala. Cítila jsem se jako bych si vzala nějakou drogu a byla totálně utlumená. 😅 Naštěstí jsem psala ájinu a ne matiku, ta byla prý tenhle rok mega těžká. 😳 Zato ájina😅to byla úplná procházka růžovým sadem! A čeština, tak ta nějak šla, řekla bych, že ta její úroveň opravdu odpovídala těm cvičným didakťákům, takže když si člověk předtím pár testů zkusil, tak to musel dát v pohodě.

Přidávám malou vsuvku pro pobavení:  nezapomenutelný El Risitas a didakťáky - matematika a čeština. To byl jeden z momentů, na který jsme se s holkami těšily - až jednou budeme na tahle videa koukat a budeme se v tom vidět.😂

Každopádně výsledky z didakťáků ještě nevíme, což je docela sranda, když už za sebou máme ústní, ale výsledky písemného stále ještě nemáme. 😃

Konečně se venku začalo dělat líp, a tak jsem se s učením mohla přesunout na čerstvý vzduch. :D

S napsanými didakťáky mi spadnul ze srdce první kámen a pak to začalo být nějak víc reálné, jako kdyby přestala působit ta droga. My maturujemeee! Najednou mi to začalo čím dál tím víc docházet. A taky přibylo stresování a plašení, že nic neumím, že budu ráda, když to dám na čtyřku. A to jsem maturovala „jen“ z chemie a z biologie. Na druhou stranu jsem si ale říkala, že jsem do toho učení fakt dala všechno, učila se i ty otázky, které se mi vůbec nelíbily a že se mi to u té maturity snad vrátí. A taky jsem to už sakra chtěla mít za sebou.

Pamatujete si, jak jsem minulý měsíc sdílela, jak jsem si nainstalovala Forest a že je to nejlepší aplikace na světě? Tak to stále platí, Forest mě v květnu zachraňoval ještě víc než v dubnu. A opravdu na něj nedám dopustit. 😅 Takže rada pro všechny, co se potřebují hecnout a naučit se na maturitu/přijímačky/zkoušky na vš, nainstalujte si Forest!!! V dubnu jsem vypěstovala 73 stromečků, za květen to bylo přesně o 200 stromků víc. Byl to masakr, jela jsem to fakt poctivě, ale vyplatilo se to - nebo aspoň u té maturity. Přijímačky mám stále před sebou, takže to ještě vůbec nevím, jak dopadne.😅 Což je další bod, který mě štve. Proč my na ty zdravotnické obory musíme dělat přijímačky jako poslední?! 😂 

Květen byl opravdu zatím nejnáročnějším měsícem z hlediska učení. Tomu, jak jsem se pokoušela o učení v září, se teď popravdě musím smát.😂 Ta Áďa, která 1. září otevřela modelovky z fyziky, udělala prvních deset úloh, zpracovala jednu A4 maturitních otázek za den a myslela si, že se div nepředřela, byla taaak strašně naivní. Ale to k tomu asi patří, na druhou stranu jsem měla tenkrát extrémní dávku motivace, z které čerpám doteď.

Jo a abych nezapomněla, už se mi ohromně stýská po ig! Ale už jen pár dní/týdnů a jsem zpět! Máte se na co těšit, bude to fakt jízda! 😎

A příště se doufám uvidíme už na ig.😁 Přeju vám všem, co máte ještě před sebou maturitu, hoodně sil a taky štěstí, protože to je tam taky dost potřeba. A pak samozřejmě hodně štěstí u přijímaček! 💪💪 To zvládneme!!

 Ahoj a vítám vás všechny tentokrát u dubnového deníčku. :D Za duben se toho v mém životě událo víc než za všechny 3 přechozí měsíce roku 2021, ale tak co si budem, ono zase není tak těžký překonat ten věčný stereotyp.😂

Konečně začalo být tepleji a já se s učením mohla začít přesouvat ven na sluníčko.🌞

Na začátku dubna jsem opět začala pociťovat beznaděj a přišlo mi to nekonečný, že se toho června snad nikdy nedočkám. Tak jsem si vzpomněla na svá předchozí léta na gymplu, kdy jsem se každý rok nemohla dočkat letních prázdnin, a tak jsem si v diáři vyráběla odpočítávací kalendáře, abych viděla, že jsem každým dnem blíž a blíž prázdnin. No a tak jsem si 5. 4. vyrobila podobný odpočítávací kalendář, tentokrát ne do prázdnin, ale do prvních přijímaček. Tenkrát mi zbývalo 64 dnů, dnes mi zbývá 38 dnů a pak že to neutíká.😂 Nevěřili byste, jak mi tohle pomohlo. I když za ten den neuděláte nic do školy nebo k přijímačkám, stejně si ten den můžete odškrtnout, ať už se děje cokoliv, na konci dne uděláte jeden další křížek a to je opravdu skvělý pocit! 

Další milník, který následoval odpočítávacímu kalendáři, byl přijímačkový test nanečisto. Na netu jsem našla jednoho dne test na MUNI pro magisterské programy z roku 2019 a řekla jsem si, že by bylo fajn zjistit, jak na tom jsem. Tak jsem se do toho jednoho krásného odpoledne pustila, bez taháků, bez učebnic, bez tabulek, jenom s kalkulačkou a svým mozkem. Bylo to velmi záživné.👌😂 Nejdřív jsem se vrhla na biologii a to byl trapas, když jsem zjistila, co všechno si nepamatuju (překvapivě mi ale biologie ze všech tří předmětů dopadla nejlíp). Potom jsem šla na chemii, kde má pozornost začala už trochu upadat, nicméně z první poloviny testu jsem měla dobrý pocit (a pak jsem toho tam stejně měla kupu blbě😆, takže nedejte na své pocity) a druhou půlku testu jsem natipovala. Pak byla fyzika, na tu jsem se i těšila, že bych tam mohla něco vědět. Jak naivní jsem byla, zaprvé jsem byla už totálně vyčerpaná a nechtělo se mi už u toho sedět a zadruhé mi ty otázky fakt nesedly. Pak nastalo vyhodnocování testu... Dosáhla jsem 50 %, takže bych se nedostala. 👎

Po tomto ne úplně zdařilém testu jsem se rozhodla, že budu muset začít víc makat, protože v březnu se mi moc nedařilo udržet si učící morálku a podle toho taky dopadl ten test. Tak jsem se rozhodla k velkému kroku - na dva měsíce (do přijímaček) si dám pauzu od ig. Zaprvé to byl jeden z mých největších zdrojů prokrastinace a zadruhé jsem už nechtěla číst příspěvky ostatních uchazečů na medicínu, kteří všechno dávají na 210 %, už jenom opakují a všechno umí i pozpátku. Rozhodla jsem se tedy pro pauzu a teď se skoro měsíčním odstupem vidím, že to byl jeden z mých nejlepších nápadů. Jedu si svoje tempo, jedno jak pomalé, nikdo mi do toho nekecá, proč tohle dělám tak a ne jinak a i když jsem se prokrastinace úplně nezbavila, protože vždycky si člověk něco najde, tak jsem to aspoň zmírnila. Zase ale musím přiznat, že se na ig těším, ale až bude po všem, až se nebudu muset učit a budu vědět, kam půjdu v říjnu na vejšku, všechno má svůj čas a věřím, že příspěvky na ig mi opravdu nikam neutečou.😃

Mimo jiné jsem taky v dubnu začala dost intenzivně kontrolovat sis, is a stag. Kdy už tam budou konečně ty informace k přijímačkám?!😬 A navíc jsem si podávala na farmacii žádost o přijetí na průměr, což jsem 16. v pátek naprosto vzdala, protože to už by přeci dávno dali vědět... A po této mé rezignaci přišel 17. v SOBOTU email od sisu, že tam mám dopis. Ok, tak to asi bude pozvánka k přijímačkám, tak to otevřu a tam se píše, že jsem splnila podmínky pro přijetí na průměr. 🙈 Takže jedna škola v suchu a v září nemusím na pracák, jupííí! 😂

A od tohoto momentu jsem začala intenzivněji makat, udělala jsem si plán až do svaťáku na druhé projíždění maturitních otázek a stále první projíždění modelovek. Také jsem si stáhla na mobil Forest (pro ty, kdo neznají, jedná se o učící aplikaci, kde za odučený čas sázíte stromečky), v minulosti jsem to už asi dvakrát zkoušela, ale nějak jsem u toho nevydržela, ale teď napotřetí se zadařilo a už taky pěstuju svůj vlastní les.😅 A opravdu mi to pomáhá, takže forest doporučuju všema deseti.

Můj lesík 🌲🌳

#studyessentials - kartičky, tabulka a fixky ✌ jako v první třídě, když jsme se učili psát písmenka

V posledním dubnovém týdnu se konečně ty vejšky rozhoupaly a začaly posílat pozvánky k přijímačkám. 😊 Zatím mi přišel email od UPOL a od 1. LF,  kde mi dokonce změnili termín přijímaček, což mi ale zrovna přijde vhod. 😀 Teď ještě čekám na email od MUNI a budu muset začít vymýšlet, jak to udělám s dopravou nebo jestli radši přespím v těch městech. Asi by bylo lepší to přespání, protože mám zatím všechny přijímačky od brzkých ranních hodin, což mně jako rannímu ptáčeti nadmíru vyhovuje, ale s dopravou je to komplikovanější. Vůbec nevím, jak se to ubytování na kolejích domlouvá. No bude to ještě sranda.😅 K tomu ještě doufám, že mi nevyjde na maturitu nebo přijímačky covid nebo karanténa. Doufám a modlím se, abych takovou smůlu neměla. 🙏

Co se ještě událo v dubnu a souvisí to s medicínou, je skvělá zpráva, že lf v Ostravě dali akreditaci na všeobecné lékařství už pro náš ročník!! 😍😍 Takže to dává šanci dalším 130 budoucím medikům! Já vím, že to nebude tak horké, protože dostali akreditaci zatím jenom na 5 let a Ostrava nepatří mezi nejoblíbenější studijní města, ale myslím si, že právě díky těmto faktům by zde mohla být větší šance na přijetí. 😀 A já pořád nevím, jestli si tam tu přihlášku mám podat nebo ne. Jak už jsem zmínila, mohla by tam být velká šance na přijetí, ale zase bych v Ostravě nikoho neměla ze začátků, žádné kamarády a je to pro mě lokalita trochu z ruky. Na druhou stranu mám teď rozečtenou trilogii Šikmý kostel (historický román o Ostravsku a Karvinsku) a ta knížka a tento kraj si mě fakt získali. Já vím, že je to padlý na hlavu, dávat si někam přihlášku jen kvůli skvěle napsané knížce.😂 Ale když mě to opravdu chytlo za srdíčko.  Tak uvidíme, přihlášky se tam můžou podávat do 15. 6., času na rozhodování dost. 

Tímto jsem se dostala na úplný konec dubna, včera se nám ve škole uzavřely známky, a tak se pomalu blížíme k cílové rovince. Mimochodem, každým dnem se mi to chce všechno vzdát víc a víc, tak kdybyste to někdo měl stejně, mám takovou radu, pusťte si do sluchátek k tomu učení nebo modelovkám nějaké electro, jde to potom líp. 💪

Já už se na ty přijímačky a maturitu normálně těším, protože je to pro mě symbol vysvobození, konce nebo možná nového začátku. Kdo ví, jak to dopadne, ale aspoň si díky těm přijímačkám udělám výlet do Prahy, Olomouce a do Brna, po půl roce doma na zadku najednou během dvou týdnů procestuju ČR křížem krážem a i to je důvod k těšení se! 😂

Poslední informace, kdybyste někdo řešil podobné trable s přespáním na přijímačky, podáním přihlášky do Ostravy, budu moc ráda, když se mi ozvete na email jdusizasvymsnem@gmail.com. A nebo kdybyste měli cokoliv jiného na srdci, tak se samozřejmě také můžete ozvat. 😀

Závěrem vám popřeju všem štěstí u maturity a u přijímaček a taky samozřejmě hodně zdraví. 

Vaše Áďa ♥

Pamatuju si, jak jsem před rokem četla příspěvky Irenky z ig @future_medicka, kde popisovala, jak si s blížícími se přijímačkami procházela skoro každý den breakdowny, a já si v tu chvíli říkala, že to přece nebude tak hrozné, že z toho budu nervózní tak týden před, ale 3 měsíce před budu naprosto v klidu... Kdybych jen věděla, jak moc jsem se tenkrát pletla, a že si o rok později budu procházet úplně tím stejným.

Na začátku března jsme se my maturanti dozvěděli (snad?) finální podobu maturit. Plán je následovný: didakťáky povinné, čj a aj (pouze státní) dobrovolná a ústní zkouška z min. 2 předmětů ve školní části povinná. Říkám si, že to nakonec dopadlo hodně dobře, nebo aspoň pro mě, protože se v podstatě od teď můžu učit už jen na biologii a chemii, což se mi krásně kryje s přípravou na přijímačky, takže 2 v 1. Samozřejmě že se ale našli i tací, kteří s tímto řešením nejsou spokojení a všude se rozvedly bohaté debaty o tom, zda maturovat či nematurovat z čj, popř. i z aj. Můj původní plán byl, že udělám kompromis, aj si vyškrtnu a čj si tam nechám, protože v době, kdy nám byla oznámena nová forma maturit, jsem už měla zpracované skoro všechny knížky a říkala jsem si, že to aspoň nepřijde vniveč. Nakonec jsem se ale rozhodla pro řešení, které (aspoň myslím) zvolila většina z nás, a to pro zrušení všeho, co jde, když tu je ta možnost. A ne, nejsme líní flákači a ano, myslím si, že se výzev nebojíme. Samozřejmě, že každý z nás naloží s tím časem, který získal navíc, jinak, ale nemyslím si, že by bylo dobré nás všechny házet do jednoho pytle. Jsem úplně alergická na řeči typu: „Tak to máš teď už vlastně prázdniny, že jo?“ nebo „No ale když nebudeš maturovat ze všeho, tak pak budeš mít třeba jednou problém najít práci.“🙃🙃🙃

Moc ráda bych sem napsala něco zajímavého a pozitivního, co se mi stalo, ale nějak není co.😅Ach jo, to je smutné. Já mám pocit, že už tři měsíce žiju v naprostém stereotypu a pomalu přestávám vnímat, co je za měsíc. (Dny a týdny jsem přestala vnímat tak v únoru, radši nechci vědět, co přijde dál.😂) A jak je člověk zavřenej tři měsíce doma, tak ani není divu, že mi z toho začíná už slušně hrabat. To, o čem jsem si myslela, že přijde nejdřív měsíc před přijímačkami, přišlo v březnu. Nebudu vám lhát a budu k vám upřímná, minimálně jednou týdně to na mě všechno dolehne a jenom brečím, prosím, ať už to všechno skončí a mám sto chutí to všechno vzdát, žít jiný život na jiné planetě v jiném světě, který by byl „normální“. Neustále si kladu otázky proč a nemůžu na ně najít odpovědi, strašně moc chci věřit tomu, že jednou to pochopím a vše mi začne dávat smysl. Nevím, co bude zítra, co bude za měsíc, co bude za půl roku a to mě ohromně ubíjí. 

Ale přece jenom na konci března vysvitlo slunce, jak na nebi, tak i částečně v mém životě. Půlka z mé rodiny se uzdravila z covidu a vrátila se z nemocnice domů, a i když už teď vidíme, že to nebude bez následků, tak je tu aspoň ta naděje. Je neskutečné, jak se nám všem za ten rok v pandemii úplně pozměnily životní hodnoty, najednou se pohybujeme v úplně jiné dimenzi a jsou před nás postaveny šíleně těžké situace. Jedno je ale jisté, jakmile se z toho koloběhu špatných událostí dostaneme, budeme o mnoho silnější a každé radosti si budeme tisíckrát víc vážit. 

Nesmíme to vzdát, čekají nás lepší časy, minimálně začne být hezčí počasí😃, tak třeba nám to jaro dá novou naději. 🙏 Myslím na vás na všechny, ať už si procházíte čímkoliv, zvládneme to!💪

Zde přikládám trochu hudby pro lepší den:💖

 Únor bílý, pole sílí...a tento měsíc to po mnoha letech konečně byla pravda! Ono fakt sněžilo a ne jen tak málo, opravdu hodně, až jsem konečně i já nesportovní typ vyrazila na běžky za barák.😂 Měla jsem z toho ale velký zážitek a téměř nikdo mě neviděl, co víc si přát.

Tak to bylo krátké info z osobního života, ale teď už se vrhneme na ten studijní život, kde se událo docela dost změn. Zaprvé nám bylo oznámeno, že k maturitě budeme připušteni, i kdybychom ve druhém pololetí propadli.👌 Takže no stress, na hodiny se nemusí chodit a vlastně do maturity prázdniny...ne však na naší geniální škole.😀 Zatímco na jiných školách zavedli dobrovolnou účast na online hodinách nebo aspoň ubrali na nárocích, u nás se konal přesný opak. Sice nám všichni nakecali, že nám před maturitou dají pokoj, ale teď se asi všichni zbláznili a dělají jako kdyby bylo pololetí. Nejvíc miluju dělat zbytečný úkoly a referátky na předměty, z kterých nematuruju.👍 Nicméně s maturitou se teď asi taky budou dělat velké kotrmelce, ale to už je spíš příběh pro další měsíc.

Měsíc únor je mezi všemi maturanty proslulý jako „měsíc podávání přihlášek na vš“ a to byl moment, na který jsem se těšila už tak strašně dlouho (než jsem viděla ty šílené ceny za každou přihlášku). Přišla jsem na to, že existuje taaaak moc oborů, které by se mi líbily (a pak je tam ten jeden vysněný😁), že bych se asi nedoplatila, kdybych si na všechny dala přihlášku, takže jsem to zkrouhla na 5 přihlášek. Dala jsem si tam všeobecné lékařství na MUNI, 1. LF a LF UPOL, potom farmacii v Hradci Králové a jako poslední všeobecné ošetřovatelství opět na MUNI. Ovšem to nebylo všechno, podat a zaplatit přihlášku, ještě mě čekalo papírování ohledně bonifikace za matiku na 1. lf a žádost o přijetí na průměr na farmačku. Vždycky jsem říkala, že to přijímání na průměr je pěkně nefér, že každá škola je prostě na jiné úrovni a naopak by se mělo ocenit, když si člověk umí dělat priority a zaměřit se hlavně na ty předměty, jaké ho baví. Ale teď když se ta celá situace týká i mě, tak vidím, jak by bylo krásné vědět už někdy v březnu, že je člověk na nějakou školu přijatý. Navíc 1. lf letos udělala docela podraz, že vezme všechny, kteří splní jejich podmínky pro přijetí na průměr do 1,15. Všechny!! Kolik míst asi zbyde? 100 nebo ještě míň? Vždyť to je pomalu nemožné se tam dostat přes přijímačky. Naštěstí se tak zatím nerozhodli i ostatní fakulty. Jelikož se ale koronavirová situace vůbec nelepší, tak se hodně bojím, že se přijímačky zruší, je to přímo moje noční můra. Představa, že to všechno moje úsilí, které vlastně už od září pro to všechno vynakládám, přijde vniveč, je hrozná. Říkám si ale, že tohle neovlivním, bude to, jak to má být a to, že si z toho budu dělat starosti, mi rozhodně nepomůže. Ale pořád silně věřím, že vše dopadne dobře a přijímačky budou!!💪

Jinak bych řekla, že se únor moc nelišil od ledna. Ráno vstát, nějak překlepat online výuku, oběd, nějaká odměna za náročný den školy (třeba Průměrňákovi😍), potom procházka a pak už jen se učit, se učit a se učit až do večera. Ale jen do večera, zásadně nejdu přes desátou hodinu večerní (spíš končím tak v těch 9). Ono to vypadá hrozivě, ale abych vám přiblížila trochu víc situaci, s učením začínám tak v pět nebo v šest odpoledne, protože prostě nejsem robot😀 a pak tam je ještě hodina, kdy večeřím, takže to vychází tak na 2-3 hodinky učení denně. Pardon, ale kdo na ig říká, že ráno vstane v 6, večer jde spát až okolo půlnoci a celý den se jen učí a říká to několik měsíců před maturitou, tak pěkně kecá. Takovýhle režim si dovedu představit třeba o svaťáku, ale teď fakt ne. Z toho by se člověk teda pořádně zcvoknul a jestli to takhle někdo fakt dělá, tak to rozhodně nedává na ig. Takže si absolutně nedělejte hlavu z toho, že vidíte, jak se na ig někdo učí, kdo ví, jaká je realita.💁 Jeďte si pěkně své tempo, které vám vyhovuje a neporovnávejte se s ostatními.😉

Mějte se fanfárově, učte se, ale zase ne moc a hlavně si dělejte i nějaké malé radosti!😊

1. Medicast

2. Čekání na srdce

3. Kharmakast

4. Stetoskop

5. Loono podcast

6. Rozhovory MD

Pomalu ale jistě začíná jít do tuhého, je tu rok 2021! 🎇Jako každý rok jsem si 31. prosince říkala, že ten následující rok bude určitě lepší, koronavirus zmizí během ledna, prostě ze dne na den se stane zázrak a my všichni se vrátíme k životům, jaké jsme vedli do loňského března... Tady se opět projevila jedna z mých slabých stránek - až do očí bijící naivita. 😂 Jaká je tedy realita? Covidu se asi jen tak nezbavíme, bohužel v lednu nepřišel nikdo s kouzelným proutkem, aby vše vrátil do normálu... možná tak přišly jedny z prvních dávek očkování - alespoň chvilková naděje a záblesk světla na konci tunelu! Ale už dost ke covidu, valí se to na nás ze všech stran, tak teď k něčemu o hodně „veselejšímu“ - k mému lednu z pohledu maturantky!😜 Připravte si popcorn, kolu a jdeme na to!

Po vánočním odpočinku mi hned 1. ledna začala vojna. S kamarádkou jsme zhodnotily, že naše znalosti z biologie jsou celkem mizivé a jestli se chceme dostat na medicínu, musíme začít makat i na té biologii. Ne že by mě tenhle předmět nebavil, zvlášť ta část, která se týká člověka, mi přijde nejzajímavější vůbec. Ale biologie není jenom člověk, jsou to i kytky, zvířátka a houby, takže jsme 1. ledna rozjely náš hardcore plán: naučit se celou biologii na maturitu a k přijímačkám za 3 měsíce. Na každou maturitní otázku jsem si v těch 3 měsících vyhradila 3 dny a jednou za týden se z těch naučených otázek zkoušíme. Teď po měsíci můžu zhodnotit, jak moc se nám tento plán osvědčil. Hned první MO (maturitní otázka) měla 20 stránek, jupí! Takže to bylo hned velké vystřízlivění, že hlavně musím změnit svůj styl učení, abych zvládla tolik učení za tak krátkou dobu a pamatovala si z toho to hlavní. Bylo to těžké, ale nějak jsem se s tím popasovala a i když jsem si každý týden říkala, že tu otázku opět neumím ještě víc než tu minulou, tak se nakonec těch 15 minut povídání pokrylo v pohodě a teď už nejsem tolik nervózní z maturity z biologie. Doufám, že nám tenhle plán vydrží a podaří se nám ho plnit až do konce března.

Téměř každodenní učící seance

Když už jsem u té maturity, tak v její letošní podobě se na vládě taky děly velké věci! Zaprvé si náš ministr školství založil ig a udělal tam anketu pro maturanty, jakou část maturity bychom chtěli letos zrušit. No jak to asi dopadlo?! Samozřejmě, že většina chtěla zrušit ústní, protože se na to člověk musí nejvíc učit. Já jsem teda už od začátku chtěla zrušit slohy, protože mě fakt nebaví je psát a ani nevím, jak bych se na to mohla připravit, asi bych tam něco splácala a prošla, ale když ty slohy mě fakt nebaví.😅 S didakťáky zatím ani moc nemám problém, před maturitou si zkusím pár testů a snad to nějak dopadne - tak vždyť jsem do té školy chodila 4 roky, většinu času tam dokonce dávala pozor (aspoň pasivně) a spousta věcí se tam dá odvodit i logicky. A kdyby se zrušily ústní, tak mám teď sice pohodu a maturitu vlastně zadarmo, ale vím, že bych se pak nedonutila všechno naučit k přijímačkám a tam bych pak rychle vylítla, takže za mě prostě zrušit ty slohy. Každopádně z toho konečného rozhodnutí MŠMT jsem byla jedna z mála, která se radovala. Na ig dokonce pak vznikl účet s názvem spravedliva.maturita, který iniciuje různé demonstrace, aby byly ještě větší úlevy pro nás maturanty. Ale jako moc nevím, co si o tom myslet, viděla jsem, že blokují uživatele, kteří s nimi nesouhlasí, a všude prezentují, jak takový názor mají všichni maturanti v republice.😏 Což si jako upřímně nemyslím. Takže pozor na různé dezinformace a vše prověřovat z více zdrojů! Jak bych to jen nazvala, je to všechno takový kočkopes teď.😂 S tím naším návratem do škol je to taky dost zajímavé, jsem na to dost zvědavá, ale uvidíme, jak se to nakonec vyvrbí.

Takže to byly maturity, teď jak se to má s přijímačkami. Na 1. lf letos navýšili počty přijímaných na průměr, takže taky skvělá zpráva! 👏 A teď už se jen modlím, aby to na ostatních fakultách neudělali podobně nebo ještě hůř - vzali všechny na průměr. Opět je tohle všechno ve hvězdách.⭐🌠

Ale abych nebyla až moc pesimistická, letošní leden byl také hodně ve znamení dnů otevřených dvěří! 😃 A i když jsou takové podmínky, jaké jsou, myslím, že všechny dod byly dost lákavé a svou úlohu - nalákat co nejvíc uchazečů, splnily. Jelikož jsem se loni osobně účastnila dod na lf upol a lfhk, tak ty jsem letos vynechala, ale co jsem prostě nemohla vynechat - no samozřejmě, že MUNI MED! 💖 To je prostě láska, takže jsem jednu celou sobotu strávila koukáním na videa a představováním si, jak by bylo nádherné, kdyby mi to tam vyšlo.😊 No jo, krása by to byla, ale to je opět ve hvězdách.... 🌠

Leden byl opravdu náročný měsíc (to asi píšu o každém měsíci, měla bych vymyslet něco víc originálního do příště😂). Opět jsem zjistila, že to psychické zdraví nijak neošulím a že ono mi to dá sežrat, když se o něj nebudu starat. No jo, to je věc, která mi stále nejde, najít mezi tím učením a odpočinkem rovnováhu. Mám chvíle, kdy si říkám, že makám dost a že to na přijímačky musí stačit (těchto chvil je teda málo). A pak jsou momenty (těchto je zase víc), kdy si připadám, že stále nic neumím a že to nikdy nedokážu do té své hlavy nacpat a že na přijímačkách budou všichni o hodně lepší než já. A když si dám chvíli pauzu, tak se cítím provinile, že se zrovna neučím. Proto bych taky chtěla napsat, že tyto moje deníčky slouží asi hlavně jako vzpomínka, abych si někde zdokumentovala a uchovala tento neobvyklý a pro mě zlomový rok. Rozhodně vám nechci nějak radit, jak máte věci dělat a říkat, že ten můj přístup je nejlepší na světě, vždyť vidíte, jak se v určitých věcech taky sama plácám. Možná bych měla zvolnit, možná to všechno moc hrotím, vždyť je to jenom škola a kdybych se letos nikam nedostala, tak to nebude žádná katastrofa, asi určitě bych si hodně pobrečela, ale život by šel dál. Kdyby to nevyšlo, tak by to bylo třeba to nejlepší, co by se mi mohlo v tu chvíli stát (i když bych to tak v tu chvíli neviděla), třeba by mě ten rok mimo školu úplně změnil... Vážně netuším, jak to bude za pár měsíců, ale to jediné, co mi teď zbývá, je věřit, že ať už to všechno dopadne jakkoliv, tak to bude vždy to nejlepší, i když se mi to tak na první pohled možná nebude zdát.

Jsem moc ráda, že jsem se ze svých momentálních pocitů mohla vypsat, dostat to ze sebe ven a nosit v hlavě o trochu míň věcí a starostí. Tak na viděnou zase za měsíc, tentokrát už u únorového deníčku! :D Mějte se pěkně!

To je fakt neuvěřitelné, jak moc rychle ten maturitní ročník letí! 🙈 Ještě před rokem jsem říkala, jak se všechno strašně táhne, jak už bych chtěla maturovat a mít v tom svém životě nějaké vzrůšo... No, to jsem ještě zdaleka nevěděla, co nás za 2 měsíce čeká... Byl to hodně divoký rok, ale už tu je konečně rok 2021, rok, kdy dojde k mému vykoupení z pekla do možná ještě většího pekla.😂 Jupí!

Ale teď už se vrhneme na to, co přinesl prosinec, poslední měsíc ve zcela neobvyklém roce 2020. Hned 1. prosince jsme ve škole odevzdávali přihlášky k maturitě. Ve výběru maturitních předmětů jsem měla celkem jasno už od začátku. Dala jsem si češtinu, angličtinu, biologii a chemii, takovou tu asi nejčastější kombinaci. Ještě se nabízela fyzika, s kterou bych si dle mého maturitu dost ulehčila, ale jak už jsem se několikrát v životě přesvědčila, většinou je ta správná cesta tou nejtěžší, a tak to padlo na chemii. V mém rozhodování hrál také ten fakt, že mám v chemii dost mezery i v základech, a doufám, že mě ta maturita dokope se na tu chemii podívat pořádně, za což si pak snad ve finále poděkuju.

Smlouva s ďáblem podepsána, teď už je to oficiální!

Překvapivě jsme si my maturanti celý prosinec odchodili školu prezenčně, z čehož jsem docela měla radost. Ze začátku to bylo fajn, viděla jsem se s kamarádkami, písemek nebylo tolik a většina učitelů na nás byla příjemná, že by jim to učení naživo chybělo?! 😅

Líbilo se mi, že se na chvíli začalo dávat všechno do normálu (i když se to pak vymklo kontrole a třetí vlna is coming). Po dlouhé době jsem si oblékla na sebe něco hezkého a neseděla jenom doma za počítačem, a dokonce jsme si s kamarádkou udělaly jeden výlet do Hradce Králové, kde jsme udělaly tour de vánočně ozdobené ulice. To byl první a poslední výlet na hodně dlouhou dobu, ale stál za to! Vychytaly jsme dobu, kdy byly otevřené kavárny, a tak jsme v jedné zakotvily, a daly se do modelovek. A musím říct, že tohle mi strašně moc pomohlo, protože člověk vidí, že na to není sám a ve dvou to jde hned lépe! Takže velká rada pro všechny maturanty: sežeňte si nějakého studijního parťáka, s kterým se v těžkých chvílích budete navzájem podporovat a sdílet spolu všechny ty strasti, ale i slasti. ❤

...na chvíli bylo všechno zase normální.

V posledním prosincovém týdnu jsem už sice myslela, že se z toho zblázním - učení až nad hlavu, shánění posledních vánočních dárků a ještě se nám začal zhoršovat PES. 🐕 Ale pak mě mile překvapily 2 dny prázdnin k dobru a tudíž 14 denní vánoční prázdniny!😊

Před Vánoci jsem se ještě rozhodla všechny své věrné sledující na ig (@jdusizasvymsnem) obdarovat takovým study-dárkem, a to poskytnutím výpisků z modelovek na 1. lf. (originál na tomto blogu, o mou přepracovanou verzi ve wordu s bonusy si můžete napsat na mail: jdusizasvymsnem@gmail.com, nabídka stále platí :) Opravdu mě překvapil váš zájem, byl obrovský a vaše zprávy, které jste mi psali do mailu mi vykouzlily nejeden úsměv na tváři. Jsem opravdu ráda, že vás můj ig a blog baví, a neskutečně mě vždycky potěší, když mi přijde od někoho z vás zpráva, že ho můj ig/blog motivoval k učení a k tomu, aby si šel za svými sny, to najednou celé to psaní příspěvků a článků dostane úplně jiný rozměr. ❤ 

Nabídka stále platí!

A jak jsem strávila vánoční prázdniny? Dala jsem si předsevzetí, že budu co nejvíc odpočívat a věnovat se věcem, na které jinak není čas. Ze začátku u mě panovaly pocity provinilosti, že nic do školy nedělám a že bych možná neměla odpočívat... Ale pak jsem řekla a dost, vypnula jsem sociální sítě, všechny učebnice odložila do skříně a konečně jsem byla spokojená. 😊 Do konce prosince jsem si dala od učení volno a trávila jsem čas s rodinou, pomáhala v kuchyni, chodila na procházky, koukala na pohádky a na seriály, hrála The Sims (btw nejlepší hra na světě!), malovala a četla vánoční knížky. Jo, to byly pěkně vydařené Vánoce, dokonce jsem si i dala půlnoční mši online, nejhezčí zakončení Štědrého dne! ❤

Rok 2020 pro mě nebyl nejveselejší, ale jeho zakončení krásné bylo! Doufám, že i vaše Vánoce byly krásné a že jste do roku 2021 vykročili pravou nohou. 😅

Chtěla bych vám také moc poděkovat za vaše hezké zprávy a podporu v roce 2020. :D Přeju vám hlavně hodně zdraví a ať si jdete za svými sny! 🌟